Tohle meteorologové nezažili 250 let: Blíží se extrémní změna počasí

Počasí prožívá v souasné době řadu výkyvů. Nyní britští meteorologové zaznamenali zcela ojedinělý jev. Co přesně nás čeká a co to znamená?

Do Evropy se vrací zima

Nad Velkou Británií se momentálně zformovalo takzvané náhlé stratosférické oteplení. Meteorologové jej popisují coby jev, při kterém dojde ke zvýšení teploty ve stratosféře až o 50 °C a vlivem toho může dojít k posunutí, narušení nebo i k rozpadu polárního víru, který se též nazývá vortex.

Co je vortex? Jedná se prakticky o oblast nízkého tlaku v horních vrstvách atmosféry, která se vyskytuje kolem pólů. Má podobu jakéhosi rotujícího vzdušný „trychtýře“, který udržuje zásobu studeného vzduchu nad severními polárními oblastmi. Tento vír dosahuje ve svém průměru rozměrů v řádu 1 000 km.

To prakticky způsobí navzdory blížícímu se jaru ochlazení. Dochází totiž k zeslabení nebo rozpadu polárního víru. Ten se v zimní polární stratosféře se každoročně formuje a představuje robustní zonální cirkulaci (od západu na východ).

To přináší vlivem zablokování vlhčího a teplejšího proudění z Atlantiku přesun studeného vzduchu ze severu do Evropy. A pro některé oblasti i vpády arktického vzduchu s celodenními mrazy. K tomu má dle předpovědí dojít hlavně ve střední a západní Evropě. Jižní části mohou v důsledku těchto změn očekávat sněžení.

Proč dochází k těmto prudkým výkyvům

Tento výkyv se podle odborníků periodicky opakuje, dochází k němu přibližně jednou za dva roky. Pozoruhodné ale je, že během letošní zimy už byl zaznamenán už dvakrát a letos tak hrozí potřetí. Co za tím je? Podle odborníků se pravděpodobnost výskytu zvyšuje během působení jevu El Niňo.

Meteorologický fenomén El Niño přidělává vrásky expertům společně se svým protějškem La Niña. Jedná se o teplá a chladná období opakujícího se klimatického vzoru v tropickém Pacifiku, které výrazně ovlivňují globální počasí.

El Niño bývá označován za nejdestruktivnější klimatický fenomén na naší planetě a jeho následky pro obyvatelstvo jsou katastrofální. Přinesl s sebou rozsáhlé stepní požáry v Austrálii i neúrodu v Indii, kde se nedostavily tradiční monzunové deště.

Podle odborníků je únor 2024 navzdory nárazovému ochlazení tím nejteplejším v historii měření. Jsme tedy svědky výrazné proměny počasí, která zřetelně souvisí s celkovou změnou klimatu. Tyto extrémy přitom mají výrazný negativní dopad na nás samé v podobě ztrát zemědělské půdy, zničení majetku, vážného narušení ekonomiky i ztrát na životech.