Žít v páru je pro člověka přirozené. Problematika singles ale v posledních letech rezonuje společností stále silněji. Lze prožít single celý život? A může být takto člověk spokojený?
Náhled na single život historie změnila
Termín „starý mládenec“ či „stará panna“ označoval v dobách minulých ty, kteří žili mimo svazek manželský nebo v užším slova smyslu bez partnera jako takového.
Příčiny, proč se tak stalo, jsou různé. Je ovšem nutné si uvědomit zásadní skutečnost: Že společnost mnohem pozitivněji nahlížela v tomto směru na pány. Mnohdy šlo o muže, kteří se nechtěli vázat a nemínili se zatěžovat starostmi spojenými s rodinným životem.
U žen naproti tomu bylo přitom uzavření svazku vnímáno jakožto jedno z jejich stěžejních životních poslání. Označení „stará panna“ tak mělo značně negativní konotace.
Žít sám ale postupem času přestalo být stigmatem a společnost je už vůči nezadaným znatelně tolerantnější. Single zůstává podle psychologů stále více lidí. V západní společnosti nejsou výjimkou ani ti, kteří tak žijí i dlouhé desítky let, nebo dokonce celý život.
Pro člověka je stále přirozené nežít sám
Přesto je život v páru stále vnímán jakožto stav, který je normální a status single vyhovuje hlavně mladým lidem, pro které jde o etapu vyplněnou objevováním nových možností. Ti, kteří jsou sami delší čas, se pro to v mnoha případech úplně dobrovolně nerozhodnou.
Ačkoli psychologové s jistou dávkou škodolibosti konstatují, že mnohdy za to ovšem sami zodpovědní jsou. Jen o tom tak zcela nevědí. Svým chováním si ale v zdárném seznámení s vhodným protějškem hází pomyslné klacky pod nohy.
Prostou smůlu a to, že dotyčný nebo dotyčná ještě nepotkali toho pravého nebo tu pravou tedy za partnerské neúspěchy vinit tak úplně nelze. Co je tedy příčinou toho, že někdo je zkrátka tak trochu notorický single a partnera si často za celý život nenajde? Může jít o:
- neochotu vymanit se ze závislosti na rodičích
- přílišnou náročnost v konkrétních požadavcích na partnera
- jedince nadměrně stydlivé a s nízkým sebevědomím
- jedince traumatizované, trpící fyzickými i psychickými handicapy
A pozor, psychologové ze zkušenosti uvádějí, že člověk si na samotu paradoxně ochotně zvyká. Pokud si tak jednotlivec nenajde partnera zhruba do 40. narozenin, zvyšuje se pravděpodobnost, že jako single už prožije celý zbytek života.
