České domácnosti vstoupily do turbulentního roku 2024. V něm se musejí připravit na vysoké ceny potravin, energií i dalších položek. A stát jim příliš neuleví. Ruší totiž tzv. školkovné. O co se jedná?
Školkovné se pro rok 2024 ruší
Slevy na dani patří k legálním mechanismům tzv. daňové optimalizace neboli možnosti, jak si snížit základ pro výpočet daně z příjmu, a tedy ve výsledku celou daň. Vztaženy mohou být jak na zaměstnance, tak i na podnikatele. A uplatnit je tedy lze v daňovém přiznání nebo v rámci ročního zúčtování daně.
Těchto slev existuje široká škála. A až do roku 2023 si mohli zaměstnanci v rámci ročního zúčtování daně uplatnit i slevy související s nejmenšími dětmi. A to konkrétně při umístění dítěte v předškolním zařízení. Daňová sleva za umístění dítěte alias tradiční školkovné se však od roku 2024 ruší.
Ještě v roce 2023 přitom mohl jeden z rodičů využít školkovné až ve výši minimální mzdy za rok 2023, tedy 17 300 Kč. Skutečná výše slevy však závisela na částce potvrzené školkou. Rodiče si totiž měli možnost nárokovat pouze reálné výdaje, které prokazatelně vynaložili za mateřskou školu nebo obdobné zařízení péče o děti předškolního věku.
Zrušení školkovného se nakonec dostalo do vládního kosolidačního balíčku. V něm se ocitla i další úsporná opatření, jako je například zrušení daňové slevy na studenta. Což má ve výsledku státní kase ušetřit 100 miliard korun. Samotné zrušení školkovného by pak dle dostupných odhadů mělo vygenerovat úsporu ve výši 1,6 miliardy korun.
Stát šetří na rodinách s dětmi
Proč se primárně šetří na rodinách s dětmi? Ministerstvo financí objasnilo, že školkovné bylo zrušeno proto, že nízkopříjmovým rodinám ve výsledku nepomohlo. To jsou například rodiče-samoživitelé nebo ti, kdo pracují na částečný úvazek.
Ti si totiž uplatnili jiné slevy, což jim vygenerovalo nízký základ daně. Podporovat středněpříjmové a vysokopříjmové rodiny ministerstvo tímto způsobem odmítlo. Původně měla přitom tato sleva především motivovat rodiče, respektive matky malých dětí v návratu do zaměstnání.
Změna proto našla řadu odpůrců. Například někdejší prezidentská kandidátka Danuše Nerudová zrušení školkovného kritizovala s tím, že stát jednoznačně není schopen napomoci rodičům malých dětí v návratu do zaměstnání a nedokázal vytvořit adekvátní infrastrukturu péče o předškolní děti.
