Diana s manželem zažila to, co mnoho párů před nimi: upadnutí do stereotypu. Současně se v manželství dočkala nepříjemného překvapení. Jak to dopadlo?
Manželství se nám začalo rozpadat
Naše manželství s Davidem jsem považovala za stabilní, plné lásky a důvěry. Jistě, občas v něm prostor pro romantiku zkrátka nezbýval, ale po skoro deseti letech mi připadalo normální, že už se na sebe nevrháme v návalu zamilovanosti jako na začátku. Až poslední rok to začalo být opravdu jiné. Vnímala jsem, jak je můj muž odtažitý. Doma jsme se spíš míjeli, David byl neustále v práci, odjížděl na pracovní cesty.
Jednoho znovu osamělého večera jsem tak zapnula počítač a z nudy se zaregistrovala na jeden chat. Tam jsem potkala charismatického muže jménem Tomáš. Zdál se být prostřednictvím monitoru vtipný, pozorný a šarmantní. Okouzlil mě natolik, že jsme si vyměnili čísla a začali si psát. A došlo i na nějakou tu erotiku.
Po několika týdnech flirtování a tajných virtuálních schůzek jsem se rozhodla udělat osudový krok a pozvala Tomáše na schůzku. V ten večer jsem otevřela dveře hotelového pokoje na smluveném místě a ocitla se tváří v tvář svému manželovi, Davidovi. Zůstala jsem na něj šokovaně zírat. V tu chvíli jsem si uvědomila, že celou dobu jsem byla milenkou svého vlastního manžela.
Být milenkou mi nevyhovuje
David mi s trpkým úsměvem vysvětlil, že do práce začal spíš utíkat před prázdnotou, která vládla u nás doma. Současně se cítil během dlouhých večerů, které trávil mimo domov, stejně osaměle jako já a chtěl znovu zažít to vzrušení, tajemno a radost z objevování, které kdysi vládlo mezi námi. Nemohla jsem mu to vyčítat, vždyť jsme se oba chovali stejně. Co teď? David navrhl, abychom pokračovali v této hře. Dá nám to snad šanci znovu objevit vášeň mezi námi a vrátit jiskru do našeho vztahu.
A tak jsme se dál každý večer chovali jako dva cizinci, kteří se potkávají a znovu se do sebe zamilovávají. Ačkoli se zdálo, že se naše manželství zotavuje, uvnitř jsem byla zoufalá. Milovala jsem Davida, ale byla jsem zmatená a frustrovaná, že jsme museli hrát tyto hry, aby naše láska zůstala naživu.
Časem jsem si uvědomila, že jsme musíme vrátit k sobě samým skrze upřímnost a otevřenost. Pro masky není místo tam, kde mají dva lidé mezi sebou mít pevné pouto. Nemůžu být někým, kým nejsem. Vztahy nejsou jen o vášni a vzrušení, ale také o důvěře a komunikaci. Tak jsem se rozhodla se s Davidem otevřeně promluvit a společně jsme začali pracovat na našem manželství znovu, tentokrát už bez tajemství a předstírání.
