Vztahy po rozvodu mohou být i značně napjaté. A právě to teď prožívá Dana. Snažila se přitom, aby v rodině v rámci možností panoval klid.
Dobré vztahy po rozvodu narušila nová přítelkyně
Jmenuju se Dana, je mi 34 let a jsem dva roky rozvedená. S bývalým manželem jsme byli sedm let spolu a máme tříletého syna. Kvůli němu mě opravdu mrzí, že s jeho tátou nežijeme pohromadě, ale uvědomuju si, že kdybychom s Jardou spolu zůstali, nejspíš se oba utrápíme.
Rozvod byl nejrozumnějším řešením a je na nás, abychom se teď snažili být co nejzodpovědnější a našemu synovi i v tomto uspořádání vytvořili stabilní zázemí. Chceme, aby měl hezké dětství. Oběma nám na Kájovi moc záleží. V tom se naštěstí s Jardou shodujeme. Nějakou dobu se zdálo, že po rozvodu můžeme fungovat jako dva rozumní dospělí.
Jenže Jarda si před půl rokem našel přítelkyni. Nový vztah mu samozřejmě přeju. Jenže on už Sáru představil mně i našemu synovi. Je to mladá pětadvacetiletá slečna, je o šestnáct let mladší než on. Myslím, že spolu si opravdu rozumí. On byl Jarda vždycky tak trochu takové velké dítě. Uznávám, že je to jejich život, tak ať si ho zařídí podle sebe.
Sára proti mně neustále něco má
O tom, že si budu někdy se Sárou rozumět já, ale dost pochybuju. Už při prvním setkání mě sledovala nevraživě, sotva pozdravila a většinu času mlčela. Přičítala jsem to nervozitě, ostatně pro mě bylo seznámení s novou přítelkyní mého exmanžela taky něco, co jsem ještě nikdy nezažila. Ale pochopitelně jsem chtěla, aby to proběhlo v klidu. Jde tu hlavně o našeho syna, kterému vstupuje do života další člověk, který na něj bude mít velký vliv.
Jenže se to v čase rozhodně nezlepšilo. Sára na mou adresu neustále trousí ironické poznámky a hledá na mně chyby. Před dvěma týdny mi vracela Káju, který trávil víkend s tátou, s rýmou. Je ještě malý a myslím, že v tomto věku je normální, že kvůli slabé imunitě jsou děti stále nemocné. Jenže Sára mi vytkla, že jsem jim syna nemocného už předala.
Prostě mě nesnáší. A když jsem to řekla Jardovi a žádala ho, aby si s ní zkusil promluvit, řekl mi, že přeháním. A prý s našimi dohady nechce mít nic společného. Ať si to vyřešíme mezi sebou samy. Jak se máme teď spolu rozumně dohodnout?
