Dnes se s Vámi podělíme o příběh, který s námi sdílela čtenářka Sandra. Jedná se o její osobní příběh, který může ukázat nám všem, jak tiše a plíživě se náš vztah může dostat do začarovaného kruhu, ze kterého zdánlivě není úniku.
Ze začátku bylo vše skvělé, pak se ale začal chovat paranoidně
Sandra si začala s Petrem v době, kdy nebyla ve vůbec dobré situaci. Vztah s ním se jí zdál jako vysvobození. Petr jí připadal jako někdo s kým může být sama sebou a kdo se o ní postará, vůbec netušila, co za hrůzy jí čeká…
Petra jsem potkala na vysoké škole, chodil o ročník výš než jsem byla já. Na první pohled mě zaujal. Byl úplně jiný než muži co jsem znala. Vyzařovala z něj taková neobvyklá aura.
Začala jsem si s ním vlastně abych se vymanila z problémů v rodině i ve školním kolektivu. Hodně jsem se na něj upnula. Přišlo mi, že mi rozumí a že se s ním nemusím ničeho bát a to pro mě byly úplně nové pocity.
Vztah mezi námi začal velmi rychle, vlastně jsme spolu téměř hned bydleli a ze začátku to bylo skvělé. Měla jsem pocit že pro mě chce jen to nejlepší, byla jsem naprosto okouzlená. Petr byl to pro mě něco jako Bůh, skvěle to uměl se slovy a já vždy udělala co on řekl, že je správné. Nějak mě dokázal postupem času přesvědčit, že jeho názor je důležitější než můj, že na mém vlastně nikomu nesejde. Rozumějte, byla jsem psychicky slabá zraněná osoba a neměla jsem sílu na to cokoliv z toho prokouknout. Vše přicházelo velmi plíživě…
Nikdy mi nezakázal chodit ven, ale kdykoliv jsem odešla z bytu, tak pak následoval výslech co jsem s kým kde dělala a výčitky že jsem ho nevzala s sebou. Nikdo v mém okolí ho ale neměl rád, takže jsem ho s sebou brát nemohla, což mi v tu chvíli vůbec nepřišlo zvláštní… Tak jsem prostě raději kamkoliv chodit přestala. Byl hrozně paranoidní a naprosto přesvědčený že mu zahýbám.
Stupňovalo se to, došlo i na fyzické násilí
Zašlo to až tak daleko, že nebylo důležité, jestli chce Sandra s Petrem bydlet, nebo mít pohlavní styk. Když cokoliv odmítla, tak začal příval výčitek a výhrůžek že si Petr ublíží.
Ze vztahu, ve kterém jsem hledala spásu, se stalo peklo plné psychického i fyzického násilí. Úplně jsem se propadla sama do sebe. Jakékoliv debatování nemělo smysl, vše se točilo v kruhu. Byla jsem v těžké depresi, nekomunikovala s okolím a vůbec nevěděla jak z toho ven. Stále jsem ho milovala. Byla to ale láska velmi toxická, návyková jako droga a stejně tak smrtící.
Nevěra ani rozchod ale konec neznamenaly
Jak se říká, podle sebe soudím tebe. Jednoho dne blízká kamarádka prozradila Sandře, že jí Petr dlouhodobě podvádí a to byl impuls konečně se s ním rozejít.
Byla jsem naprosto zdrcená o to víc, když se Petr v den rozchodu pokusil o sebevraždu. Pokus to byl neúspěšný, ale Petrovi dobře posloužil k tomu, aby mě mohl dál vydírat, že pokud se mu znovu nepodmaním, svůj pokus zopakuje.
Trvalo to dlouho, měla jsem strašný strach a velké, vlastně naprosto neopodstatněné pocity viny. Cítila jsem se přesně tak jak chtěl, aby tomu bylo. Nakonec jsem s podporou rodiny a blízkých přátel s ním dokázala i tak přerušit veškeré kontakty.
Sandra si časem svojí duši vyléčila, začala se mít znovu ráda, našla si nového milujícího partnera a založila rodinu. Své zážitky ze vztahu s Petrem si ale v sobě ponese navždy.
