Barvu očí dostáváme do vínku geneticky. Která z těch běžných je nejvzácnější? Existují i opravdu nestandardní barvy očí?
Co určuje naši barvu očí
Určující je pro barvu očí genetika, geny dědíme od obou rodičů. Zatím se jich podařilo identifikovat celkem 16, které se na barevnosti očí podílejí. Jde o poměrně složitou problematiku, což vysvětluje i zdánlivě nelogický stav, kdy dítě nesdílí přímo barvu očí se žádným ze svých rodičů.
Samotné rozdíly v barevnosti jsou konkrétně způsobeny množstvím melaninu (hnědého pigmentu) přítomného v oku. Nachází se v části, která se nazývá duhovka.
Laicky řečeno, čím více tohoto pigmentu je, tím je barva očí tmavší. Teoreticky tak lze říci, že jakékoli oči, a to i ty, které tak zdánlivě nevypadají, jsou hnědé. I ony obsahují totiž hnědý pigment. Právě samotná hnědá barva očí je nejméně obvyklá. Jednotlivé odstíny jsou v populaci zastoupeny následovně:
- Hnědé oči má 70 až 80 % populace.
- Modrookých je asi 8 až 10 % populace.
- Šedé oči lze pozorovat asi u méně než 3 % populace.
- Zelenýma očima se vyznačují méně než 2 % populace.
Které barvy očí jsou nejvzácnější
K vůbec nejvzácnějším barvám očí se řadí podle některých zdrojů pravděpodobně fialová nebo červená.
A pozor, tyto barvy se mohou objevit i zcela přirozeně, bez použití kontaktních čoček. Způsobeny jsou velmi malým podílem přirozeného pigmentu, případně se v duhovce nevyskytuje pigment vůbec žádný. Odstín je pak způsobený odrazem světla, v němž jsou patrné cévy.
Tato anomálie se nazývá albinismus. A jde o skutečnou raritu, tuto barvu očí má méně než 1 % světové populace.
K vzácným barvám očí se řadí i světlejší odstíny hnědé, jako je oříšková nebo jantarová. Oba odstíny jsou si podobné, oříšková je však žlutohnědá se zlatými, zelenými a hnědými skvrnami kolem středu. Melaninu je přitom v oku obsaženo stejně jako u očí hnědých, pouze je jinak rozložen. Jantarové oči ho naproti tomu obsahují více a jedná se o konzistentní barvu, nikoli o směs odstínů.
