V minulosti, v době, kdy ženy neměly možnost nechat si objem vlasů nahnat v profesionálních salónech nebo pomocí přirozeně vyhlížejících příčesků, musely sahat ke kontroverznějším metodou. Tou patrně nejčastější bylo takzvané tupírování. K tupírování vlasů stačí jen malý hřeben a lak na vlasy. Čili pomůcky, které měly k dispozici i ženy v polovině dvacátého století.
Boom tupírování
Řekne-li se natupírované vlasy, pak si patrně vybavíte účes ve stylu Simony Stašové v oblíbeném českém filmu Pelíšky, který je zasazen do konce šedesátých let. A právě tato doba by se dala označit za „zlatou éru tupírování“, protože pokud byl tehdy nějaký účes skutečně módní, pak velký natupírovaný drdol.
Přelom šedesátých a sedmdesátých let tupírování velmi přál a objemné účesy nosil kde kdo. Natupírované vlasy byly trendy jak v západní Evropě a Americe, tak i na území Východního bloku. Ženy je nosily do práce i za zábavou. Šlo totiž o relativně praktické účesy, což ostatně platí o většině drdolů i dnes.
Natupírované vlasy: patří do minulosti?
Často natupírované vlasy jsou sice krásné, zároveň však bývají i zničené, jelikož nešetrným tupírováním dochází k jejich lámání. V dnešní době, kdy máme mnoho lepších způsobů, jak vytvořit ve vlasech objem, je lépe od každodenního tupírování upustit.
Pokud čas od času sáhnete po tupírovacím hřebenu a pomůžete si k většímu objemu, nic zásadního se zřejmě nestane. Na každodenní styling ale tupírování každopádně vhodné není. Jestliže už se rozhodnete svoje vlasy třeba na nějaký dobový večírek natupírovat, pečlivě si nastudujte, jak to udělat co možná nejvíc šetrně. Další den jim dopřejte extra výživu ve formě masky. Uvidíte, jak to ocení!
