Ať už dnešní děti školu milují nebo nesnáší, v lecčem to mají snazší než předchozí generace. Nebo snad ne? To se dozvíte v dnešním článku.
Fyzické tresty
Jednou z nejvýraznějších věcí, která dnes už ve školách opravdu není, by bylo fyzické trestání. Hlavně v první polovině minulého století využívali učitelé svou autoritu nad dětmi tímto nevhodným způsobem. Dostat od pana učitele nebo paní učitelky rákoskou přes prsty nebylo neobvyklé.
Vyučování do pozdního odpoledne
Na rozdíl od dnešních školáků musely děti v 80. letech trávit ve škole mnohem více času a to především v odpoledních hodinách. Je ale pravdou, že mnoho škol zavádí rozvržení hodin podobné jako například v Anglii, kde jsou studenti ve školách každý den od 8 do 4.
Osm tříd základní školy
Místo dnešních klasických devítí ročníků byla povinná školní docházka jen 8 let. Přesněji řečeno se počet ročníků od šedesátých let několikrát měnil. Až v devadesátých letech byla ustanovena opět docházka devítiletá. V posledních dnech se opět mluví o zkrácené škole, jestli ale návrhy projdou, uvidíme až v následujících letech.
Učebnice bez cenzury
Za dob komunismu bylo pro režim výhodnější určité kapitoly (především dějěpisu) vynechat. Dnes se děti učí o všem, co se ve světě děje, to ale dřív nebylo možné. Dějiny západních zemí se tak neprobíraly skoro vůbec. Nebyl také kladen takový důraz na výuku cizích jazyků, jako je v posledních letech.
Žádné moderní technologie – výhoda?
Spousta škol nebo jednotlivých učitelů musí dnes zavádět pravidla co se týče používání mobilů ve školách. Děti do nich koukají celé přestávky a zařízení kontrolují i o hodinách. Učitelé jsou podporování ve využívání technologií pro zpestření výuky, ale žáci by do svých mobilů koukat neměli. Bohužel si pak spolu neumí povídat ani hrát a přicházejí o kus dětství. Byla v tomhle bodě školní docházka dříve lepší?
