Leží zabalená v novinách na dně kredence, v igelitce ve sklepě nebo někde na skříni vedle vánočních ozdob. Hranatá černá krabička, do které se dívalo shora a která zvěčnila křtiny, promoce, tábory i výlety na chalupu. Spousta rodin ji dodnes schovává jako památku po rodičích nebo prarodičích. Málokdo ale tuší, že přesně tenhle přístroj dnes chytá druhý dech a kupci za něj dávají částky, jaké by za starou veteš nikdo nečekal.
Jak poznáte, že máte doma právě Flexaret
Poznáte ho snadno. Nahoře i dole má objektiv, takže z čela na vás koukají dvě čočky místo jedné. Vrchním se zaostřovalo a spodním se teprve pořizoval snímek. Kdo s ním fotil, nedíval se dopředu jako s dnešními foťáky. Přístroj si přidržel zhruba u břicha a kompozici sledoval shora na matnici. Právě tenhle pohled dolů je pro dvouokou zrcadlovku, jak se tomuhle typu říká, nezaměnitelný.
Na čelní straně u objektivů bývá jméno Meopta a typové označení, obvykle doplněné výrobním číslem. Právě to je klíč. Podle označení se totiž pozná, jestli v ruce držíte úplně běžný kus, nebo verzi, po které jdou sběratelé nejvíc.
Přečtěte si také: Největší omyl při praní? Lidé pořád dělají to, co výrobci nedoporučují. Stojí je to i 1 500 Kč
Legenda z Přerova, která fotila na čtverec
Za jeho výrobou stála přerovská Meopta, která nesla do roku 1945 jméno Optikotechna. Premiéru si Flexaret odbyl v roce 1939 a udržel se v prodeji bezmála tři desetiletí, prakticky až k roku 1970. Během té doby vzniklo sedm základních generací a značka se propracovala mezi nejvydařenější fotoaparáty, jaké kdy v Československu sjely z výrobní linky.
Snímky vznikaly na svitek a měly tvar čtverce o straně šesti centimetrů. Na jednu roli se jich vešlo jen dvanáct, takže každý stisk spouště chtěl trochu rozvahy. S vhodnou redukcí zvládly vybrané modely i běžný kinofilm. Flexaret vznikal jako přístroj pro širokou veřejnost, přesto po něm sáhla i řada uznávaných fotografů, třeba Jan Saudek.
Kolik za něj dnes sběratelé reálně dají
Právě tady většina lidí podceňuje, co doma vlastně má. Za obyčejný kus v použitelném stavu zaplatíte v bazarech i na aukcích většinou někde mezi tisícem a třemi tisíci korunami. Když přístroj prošel rukama opraváře nebo se k němu dochovala celá původní výbava, cena se posouvá do pásma tří až pěti tisíc.
Přečtěte si také: Nádobí, které stálo v každé kuchyni za socialismu. Dnes za sadu dávají sběratelé až 50 000 Kč
A tím strop nekončí. Výjimečně zachovalý a kompletní kus, hlavně z žádaných řad šest a sedm, klidně přeskočí deset tisíc a ty nejlepší se prodávají kolem dvanácti tisíc korun. Poptávku žene i návrat analogové fotografie. Střední formát dává obraz, na který se malý kinofilm nechytá, a část mladých fotografů shání Flexaret rovnou proto, aby na něj fotili.
Přehledně to shrnuje následující tabulka:
| Stav a výbava přístroje | Obvyklá cena |
|---|---|
| Obyčejný kus v použitelném stavu | 1 000–3 000 Kč |
| Seřízený kus nebo s dochovanou původní výbavou | 3 000–5 000 Kč |
| Výjimečně zachovalý a kompletní kus | přes 10 000 Kč, u nejlepších kolem 12 000 Kč |
Co dělá z obyčejného foťáku žádaný kousek
Ne každý Flexaret má stejnou hodnotu. Nejvíc se cení pozdní kousky z šedesátých let, tedy řady šest a sedm. Sběratelé si připlatí zejména tehdy, když přístroj splňuje tři věci:
Přečtěte si také: Tenhle fotoaparát z ČSSR shánějí sběratelé po celém světě. Dochovalo se jich pár desítek
- závěrka spolehlivě spíná ve všech časech,
- objektiv Belar je čirý a bez plísně,
- dochovalo se originální kožené pouzdro.
Cenu ale táhne nahoru hlavně kompletnost. Všechno, co k foťáku patřilo od začátku, se počítá: sada filtrů, sluneční clona, papírová krabice i tištěný návod z výroby. Takhle zachovalých sestav zbylo po letech málo. Hodně kousků skončilo odřených, s vyschlou mechanikou nebo bez příslušenství, takže úplný a pěkný přístroj je čím dál vzácnější.
Nejčastější chyba, která sráží cenu
Když starý Flexaret objevíte, jednu věc rozhodně nedělejte. Vynechte ostré čisticí prostředky a nesnažte se ho po domácku rozšroubovat. Většina kupců stojí o přístroj v původním stavu a patina nebo drobné oděrky z používání jim nevadí, občas je berou i jako plus. Naopak zatuhlá závěrka nebo zaplísněný objektiv cenu srazí, i kdyby foťák jinak vypadal skvěle.
Přečtěte si také: Prohrabejte šuplíky po prarodičích. Jestli se tam válí tahle maličkost z ČSSR, sběratelé vám zaplatí i 650 000 Kč
Než ho tedy pustíte za pár set korun, mrkněte na jeho typové označení a v klidu si zjistěte, o jakou generaci jde. Rozdíl mezi milou památkou a kouskem, o který se sběratelé perou, můžou dělat pouhá dvě čísla na čelní straně. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Největší omyl při praní? Lidé pořád dělají to, co výrobci nedoporučují. Stojí je to i 1 500 Kč.
Zdroje: https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/flexaret-fotoaparat-sberatelstvi-cena/, https://foto.bazos.cz/inzeraty/flexaret-meopta/, https://energozrouti.cz/clanek/fotoaparat-sberatelstvi-cssr-hodnota, https://www.dotyk.cz/lifestyle/stary-flexaret-meopta-cena-aukce/, https://cs.wikipedia.org/wiki/Flexaret
