Holky za normalizace nosily na zápěstí kdeco, jenže jeden typ náramku dnes nečekaně zdražuje. Jde o šperk s drobnými tmavě červenými kamínky, který v šuplíku snadno splyne s obyčejnou bižuterií a leckdo by ho bez váhání vyhodil. Zrovna o takové kousky se ale sběratelé perou a u pravého kamene se hodnota vyšplhá k částkám, jaké byste u zděděné cetky nečekali. Rozhoduje přitom jedna věc, kterou od pohledu nepoznáte.
Proč měla granátový náramek doma skoro každá rodina
Za normalizace patřily šperky s českými granáty k naprosté klasice. Byly oblíbeným dárkem k svátku i k maturitě a ve šperkovnici je nosila babička, maminka i mladé holky. Postaral se o to hlavně turnovský Granát, družstvo umělecké výroby, které vzniklo v roce 1953 a dodnes je největším výrobcem granátových šperků u nás. Velký zlom přišel na světové výstavě v Bruselu v roce 1958, kde turnovská kolekce zabodovala. Od té doby zájem o český granát prudce rostl a výroba šperků se rozjela ve velkém.
Sám kámen má přitom mnohem starší příběh. Ohnivě rudému pyropu z Českého středohoří dal jméno už roku 1608 císařův lékař Anselmus Boëtius de Boot a císařovna Marie Terezie později dokonce zakázala vývoz surových granátů, aby si Čechy udržely monopol na jejich zpracování. Během národního obrození se z něj stal jeden ze symbolů země.
Přečtěte si také: Vezměte dnes do ruky starý smaltovaný hrnec a otočte ho. Pokud uvidíte 1 značku, máte v kuchyni poklad
Nenápadný kov klame, hodnota se skrývá jinde
Většina starých granátových náramků drží pohromadě na tombaku, tedy levné slitině mědi a zinku, u části kusů je pak kovem obyčejné stříbro. Na váhu nemá ani jeden z těchto kovů skoro žádnou cenu, a přesně proto spousta lidí takový šperk podcení. Skutečná hodnota se přitom skrývá v poctivé dobové ruční práci a v samotných kamenech.
Pravý český granát poznáte podle drobných zrnek sytě rudé barvy. Bývají menší než pět milimetrů a tuhle velikost si pyrop drží odjakživa, takže malé kameny rozhodně nejsou známkou lacinosti. Označení „český granát“ je navíc chráněné, na trhu funguje jako značka kvality a odlišuje domácí pyrop od běžného zahraničního granátu.
Podle čeho poznáte cenný kus
Přesnou cenu určí až znalec, doma si ale podle několika znaků uděláte základní obrázek. Zaměřte se hlavně na barvu. Pravý pyrop si sytě rudý tón udrží i v šeru, zatímco obyčejné sklo za horšího osvětlení prosvítá a občas v něm najdete drobné vzduchové bublinky. Cenu zvedají hustě sázené kameny ve více řadách a také stáří, protože nejžádanější jsou kusy z konce 19. století.
Přečtěte si také: Kdo má ve vitríně tuhle křišťálovou vázu po babičce, ať ji nevyhazuje, sběratelé za ni platí i 17 000 Kč
Na kovu hledejte drobnou raženou značku. Šperky od turnovského Granátu nesou puncovní písmeno „G“ a certifikát pravosti. Podle Puncovního úřadu se ale na samotnou ryzostní značku spolehnout nedá, protože se objeví i tam, kam by správně patřit neměla. Hodnotu dál zvyšuje původní krabička, doklad a hlavně celkový stav bez škrábanců a prasklin.
Kolik dnes sběratelé za granátový náramek dají
Tady přichází to překvapení. Běžný starší náramek s českými granáty se prodává zhruba za 2 000 až 8 000 korun. Ukazují to i konkrétní dražby na Aukru. Zlatý článkový kus vyšší ryzosti se tam vyšplhal až na 17 900 korun, lehčí náramek v osmikarátovém zlatě změnil majitele za 5 200 korun.
U zlatých a mimořádně zachovalých kusů cena stoupá na 40 000 korun i výš. Pro srovnání, obyčejné skleněné bižuterní náramky, kterých se za socialismu vyrobilo nepřeberné množství, mají dnes cenu jen několik set korun. Celý rozdíl dělá právě pravý granát.
Přečtěte si také: Tenhle starý porcelánový talíř se prodává na internetu i za 1 000 Kč. Čechům se doma válí už od ČSSR a neví o tom
Orientační ceny podle typu náramku shrnuje následující tabulka:
| Náramek | Cena |
|---|---|
| Běžný starší náramek s českými granáty | zhruba 2 000 až 8 000 korun |
| Náramek v osmikarátovém zlatě (dražba na Aukru) | 5 200 korun |
| Zlatý článkový náramek vyšší ryzosti (dražba na Aukru) | 17 900 korun |
| Zlaté a mimořádně zachovalé kusy | 40 000 korun i výš |
| Obyčejné skleněné bižuterní náramky | jen několik set korun |
Největší chybou je odnést ho do zastavárny
Kdo se starým náramkem zamíří do zastavárny nebo do výkupu kovů, dostane zaplaceno jen podle váhy materiálu. U stříbra to znamená jen několik desítek korun za gram, takže za celý náramek vám nabídnou třeba jen pár set korun. Sběratel přitom u stejného kusu vidí dobovou ruční práci a zaplatí mnohonásobek.
Přečtěte si také: Za Husáka stál pár Kčs, dnes za něj sběratelé dávají i 2 000 Kč. Tenhle mixér měl doma skoro každý
Než tedy zděděný náramek prodáte nebo vyhodíte, nechte si ho posoudit. Ocenění u starožitníka, sběratele nebo přímo v turnovském Granátu bývá zdarma a k ničemu vás nezavazuje. S rozebíráním ani s domácími opravami si nezačínejte a na čištění sáhněte nanejvýš po měkké utěrce na šperky. Drsná pasta nebo neodborný zásah stárnoucí patinu i kameny snadno poničí a cena jde dolů. Nezřídka se pak ukáže, že právě ten kousek, kterého by si nikdo nevšiml, má cenu, jakou byste u zděděné bižuterie vůbec nečekali. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Vezměte dnes do ruky starý smaltovaný hrnec a otočte ho. Pokud uvidíte 1 značku, máte v kuchyni poklad.
Zdroje: https://www.fajntip.cz/clanky/za-kolik-se-dnes-vykupuji-stare-sperky-s-ceskymi-granaty-sberatele-se-po-nich-mohou-utlouct-zde-jsou-ceny-20260706-10568.html, https://www.lovecsperku.cz/blog/sperky-s-ceskymi-granaty–kompletni-pruvodce-narodnim-drahokamem/, https://www.granat.cz/o-firme/historie-sperku-s-ceskymi-granaty/, https://cs.wikipedia.org/wiki/Gran%C3%A1t_Turnov, https://www.tiscali.cz/obycejny-naramek-po-babicce-nevyhazujte-sberatele-za-nektere-kusy-nabizeji-desetitisice-zajimaji-je-hlavne-ty-poutove-714550
