Leží ve sklepě, na půdě nebo úplně vzadu v kredenci a většina lidí ho bere jako starou veteš na vyhození. Přitom právě tahle skleněná láhev v drátěném koši dnes láká sběratele z Česka i ze zahraničí. Za pár korun ji kdysi koupil skoro každý, dnes za pěkně zachovalý kus nabídnou sběratelé i několik tisíc. Cenu ale dělá pár detailů, které laik většinou přehlédne.
Za obyčejnou sodovkárnu dnes padnou tisíce
Po sametové revoluci šel sifon rychle z módy. Do kuchyní se nastěhovaly plastové lahve s kupovanou minerálkou a časem i moderní výrobníky sody. Pro starý sifon už nezbylo místo a spousta kusů zamířila do sběru nebo do koše, takže jich dnes tolik nezůstalo a zájem o ně zase roste.
Retro vlna přivedla sběratele zpátky ke skleněným kouskům v drátěné síťce. Táhne je spojení křehkého skla a pevného kovu i to, že takhle se dnes už nic nevyrábí. Běžný, slušně dochovaný sifon seženete od 150 do 1 000 korun a bývá jich na trhu přebytek. Za pěkně zachovalý skleněný kus s celým košem ale padne kolem 2 500 korun a úplná rarita bez jediné vady se v dražbě přehoupne i přes pět tisíc. Poptávka přitom není jen česká, po opletených lahvích jdou i kupci ze zahraničí.
Přečtěte si také: Vezměte dnes do ruky starý smaltovaný hrnec a otočte ho. Pokud uvidíte 1 značku, máte v kuchyni poklad
Orientační ceny podle stavu shrnuje následující tabulka:
| Stav sifonu | Orientační cena |
|---|---|
| běžný, slušně dochovaný kus | 150 až 1 000 Kč |
| pěkně zachovalý skleněný kus s celým košem | kolem 2 500 Kč |
| úplná rarita bez jediné vady | v dražbě přes 5 000 Kč |
Podle čeho poznáte cenný kus
O ceně rozhoduje hlavně stav a pár detailů. Samotné stáří tolik neváží. Nejvíc záleží na drátěném koši. Musí být celý, nepoškozený a nejlépe s původním uzávěrem, který pořád těsní a není prožraný rzí. Bezvadně dochovaný a plně funkční kus vynese nejvíc. Polámané nebo neúplné sifony si naopak sběratelé nechají ležet.
Napoví i samotné sklo. Silnější a lehce dozelena zbarvené prozradí opravdu starý kus a neobvyklé barvy zvedají zájem nejvýš. Původ zjistíte z ražby a značky na dně, přičemž výrobky děčínského Kovočasu bývají žádanější. A jedna rada na závěr: pokud se chystáte prodávat, nedrhněte láhev do vysokého lesku. Patina a stopy desítek let k takovému kousku patří, kdežto domácí opravy nebo pozdější nátěr hodnotu srazí.
Přečtěte si také: Kdo má ve vitríně tuhle křišťálovou vázu po babičce, ať ji nevyhazuje, sběratelé za ni platí i 17 000 Kč
Sklo z Děčína, hliník z Moravské Třebové
Doma se daly potkat dvě varianty. Klasiku představovala silnostěnná skleněná baňka obepnutá kovovou mřížkou, kterou vyrábělo výrobní družstvo Kovočas v Děčíně. Vedle ní se prodával i lehčí hliníkový sifon s eloxovaným povrchem z podniku Sandrik, a po tom sáhl každý, komu vadilo, že se sklo snadno rozbije.
Mřížka kolem skla plnila hlavně bezpečnostní úlohu. Uvnitř láhve vládl vysoký tlak oxidu uhličitého a drátěný oplet měl zadržet střepy, kdyby sklo náhodou povolilo. Používání bylo přitom otázkou minuty. Do láhve se nalila studená voda, do hlavice se zašrouboval malý náboj s plynem a po stisknutí páčky tekla do sklenice čerstvá sodovka. Stačilo kápnout sirup a z obyčejné sody byla rovnou u dřezu limonáda. Plynové bombičky přitom patřily k běžnému spotřebnímu zboží, balily se do desítek a sháněly se bez potíží v drogerii i ve večerce.
Proč z kuchyní nakonec zmizely
Nápad sytit vodu bublinkami je starý staletí. První koncept se objevil ve Francii koncem 18. století a v roce 1829 si dva Francouzi nechali patentovat vylepšenou láhev, ze které šla perlivá voda vypouštět ventilem. Do českých domácností se sifony dostaly koncem 19. století a největší slávu u nás zažily mezi šedesátými a osmdesátými lety.
Přečtěte si také: Tenhle starý porcelánový talíř se prodává na internetu i za 1 000 Kč. Čechům se doma válí už od ČSSR a neví o tom
Konec přinesla až polistopadová změna zvyků. Poslední domácí sifony u nás sešly z výroby v roce 2005 a co se od té doby objeví v obchodech, má původ za hranicemi. Láhev se ale prosadila i na filmovém plátně. Syčící sifon prskal ve scénách tuzemských komedií od Pelíšků po Postřižiny a právě přes tyhle výjevy si ho řada pamětníků spojuje s dětstvím. Až vám tedy při probírání sklepa nebo půdy padne do ruky stará sodovkárna v drátěném koši, nezbavujte se jí bez rozmyslu. Za pěkně zachovalý kus dnes sběratelé rádi zaplatí, a nezřídka víc, než byste čekali. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Vezměte dnes do ruky starý smaltovaný hrnec a otočte ho. Pokud uvidíte 1 značku, máte v kuchyni poklad.
Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sifonová_láhev, https://www.toprecepty.cz/clanky/10249-pribeh-sifonove-lahve-z-lekaren-na-jidelni-stoly-aneb-jak-se-perliva-voda-stala-soucasti-kazdodenniho-zivota/, https://www.umimeporadit.cz/kdo-ma-doma-tento-stary-typ-sifonove-lahve-v-kovove-sitce-drzi-v-ruce-poklad-sberatele-za-ne-dnes-plati-tisice, https://www.tvguru.cz/sifonova-lahev-starozitnost/, https://www.apetitonline.cz/zajimavosti/retro-sifony-hodnota-sberatele
