Kdo vyrůstal za normalizace, má ten obrázek zafixovaný. Nad pohovkou visel kus tkaniny s jelenem u lesa nebo s orientálním vzorem a roky na sebe nabíral prach. Většina těchhle koberců dávno skončila ve sběru. Jenže některé kusy, co přežily na půdách a chalupách, dnes dokážou vynést i desetitisíce. A rozhoduje o tom jedna vlastnost, kterou laik na první pohled netrefí.
Proč koberec putoval z podlahy na zeď
Napadlo vás někdy, proč lidé věšeli koberec tam, kam patří obraz? Šlo o čistě praktickou věc. Panelákové byty špatně držely teplo a tenkými stěnami procházel každý zvuk od sousedů. Vrstva textilu na zdi zadržela část tepla i hluku, takže se u ní dalo sedět, aniž člověka studila záda.
Móda k nám připutovala ze Sovětského svazu. Tamní panelové domy přezdívané chruščovky měly izolaci tak bídnou, že si obyvatelé holé stěny obkládali látkou. Zvyk se odsud rozšířil po celém Československu a zabydlel se v obývácích na dlouhá desetiletí. Většina domácností ho pověsila přímo za sedačku, takže se o něj dalo opřít a zároveň bránil úniku tepla ke stěně.
Přečtěte si také: Vezměte dnes do ruky starý smaltovaný hrnec a otočte ho. Pokud uvidíte 1 značku, máte v kuchyni poklad
Ruční práce, kterou stroj nedožene
Právě tady se láme, jestli máte doma bezcenný kus, nebo poklad. Za pravý gobelín považují odborníci výhradně tkaninu vyrobenou ručně na stavu. Tkadlena při ní protahuje barevné nitě napnutou osnovou podle malované předlohy a skládá tak z vláken celý obraz. Jeden kus jí zabere celé týdny.
Koberce, které visely ve většině socialistických bytů, vznikaly opačnou cestou. Chrlily je tkací stroje, nebo šlo o křížkovou výšivku. Textilní znalci je proto řadí mezi napodobeniny gobelínů. Na pohled se pravému dílu blíží, cenou se s ním ale měřit nemohou.
Pravé gobelíny se u nás tkají dodnes
Málokdo ví, že ruční gobelín si u nás pořídíte i jako novou zakázku. Řemeslo tu má za sebou přes sto let nepřetržité tradice. Základ položil malíř Rudolf Schlattauer, který se s technikou seznámil při pobytu ve Skandinávii a v roce 1898 rozjel dílnu, z níž vyrostla Moravská gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí.
Přečtěte si také: Kdo má ve vitríně tuhle křišťálovou vázu po babičce, ať ji nevyhazuje, sběratelé za ni platí i 17 000 Kč
Druhé slavné pracoviště vzniklo roku 1910 v Jindřichově Hradci. Na obou místech tkalci ruční gobelíny vyrábějí a poškozené historické kusy opravují dodnes. Díky tomu je pořád na očích, jak vypadá poctivá ruční tapiserie, kterou žádný stroj věrně nezkopíruje.
Od pár set korun po sedmdesát tisíc
A teď k číslům. Obyčejný strojový koberec z paneláku dnes na bazarech pořídíte za pár set korun a nezřídka o něj nikdo nestojí ani za tu cenu. Hezčí a lépe zachovalé tapiserie se prodávají řádově v tisících, zhruba od dvou do sedmi.
Docela jinde se pohybují staré a kvalitní ručně tkané gobelíny. Aukční výsledky mluví jasně. Na portálu Aukro se starý francouzský gobelín s loveckým výjevem prodal za víc než 70 000 korun. U dalšího kusu, který zdobila alegorická postava, se cena zastavila kousek nad 55 000. Tolik od zaprášené tkaniny z půdy nikdo nečeká. Odborné restaurování navíc dokáže hodnotu posunout ještě výš.
Přečtěte si také: Tenhle starý porcelánový talíř se prodává na internetu i za 1 000 Kč. Čechům se doma válí už od ČSSR a neví o tom
Rozdíly v ceně přehledně shrnuje následující tabulka:
| Typ kusu | Orientační cena |
|---|---|
| Obyčejný strojový koberec z paneláku | pár set korun |
| Hezčí a lépe zachovalá tapiserie | zhruba 2 000 až 7 000 Kč |
| Starý ručně tkaný gobelín | 55 000 až 70 000 Kč (aukční výsledky) |
Na co se u starého kusu dívat
Výslednou hodnotu určuje souhra několika věcí. Sběratelé u starého kusu sledují:
- původ, protože špičkou zůstávají dílny v belgickém Bruselu a ve francouzském Aubussonu a Beauvais;
- motiv, kde táhnou hlavně krajiny, antické mytologické scény a lovecké výjevy;
- jak jemně je kus utkaný;
- kolik mu je let;
- stav, ve kterém se dochoval.
Přečtěte si také: Za Husáka stál pár Kčs, dnes za něj sběratelé dávají i 2 000 Kč. Tenhle mixér měl doma skoro každý
Než tedy starý koberec odsoudíte do kontejneru, dobře si ho prohlédněte. Nepouštějte se do drhnutí ani vlastních oprav, protože znalci oceňují původní podobu a přebarvený kus rázem ztrácí kouzlo i cenu. Počítejte také s tím, že tkanina roky nasávala prach, který dělá potíže hlavně alergikům a astmatikům. Když si hodnotou nejste jistí, obraťte se na aukční dům nebo starožitníka. Vetkaná signatura nebo štítek dílny přitom o původu prozradí víc než cokoli jiného. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Vezměte dnes do ruky starý smaltovaný hrnec a otočte ho. Pokud uvidíte 1 značku, máte v kuchyni poklad.
Zdroje: https://sportdenik.cz/nejnovejsi-zpravy/pamatujete-na-tenhle-osklivy-koberec-dnes-ma-hodnotu-luxusniho-auta-a-lide-nad-60-ho-stale-maji-na-pude/mishachen/, https://cs.wikipedia.org/wiki/Tapiserie, https://www.kudyznudy.cz/aktuality/tradice-gobeliny-textilni-technika-stara-tisice-le, https://www.czechdesign.cz/temata-a-rubriky/moravska-gobelinova-manufaktura, https://www.tvguru.cz/klenot-socialismu-koberec/
