V zásuvce kredence mezi vařečkami nebo na věšáku nad sporákem visí často kus, kterému většina lidí nevěnuje druhý pohled. Právě v něm ale může být schovaný i několikatisícový nález. Záleží na pár konkrétních detailech, kterých si laik všimne až ve chvíli, kdy kov pořádně vydrhne. A přesně to bývá problém.
Mlýnky Porkert a další jména z meziválečných továren
První republika měla v kuchyni značky, které sběratelé dodnes znají nazpaměť. Slévárna ze Skuhrova nad Bělou v Orlických horách, které vtiskli své jméno Porkertové, v roce 1929 vyrobila 400 tisíc ručních kuchyňských strojků a tři čtvrtiny šly do zahraničí. Vedle ní jsou na aukčních portálech vidět smaltované hrnce z Holešova z továrny Sfinx i další domácí podniky, jejichž produkce putovala do okolních zemí.
Struhadlo s vyraženým logem některé z těchto továren tak nese cenovku úplně jinou než kdejaký neoznačený plech. Stačí, když se výrobní razítko dochovalo čitelně. Pak se z hromady na půdě stává exponát.
Přečtěte si také: Největší omyl při praní? Lidé pořád dělají to, co výrobci nedoporučují. Stojí je to i 1 500 Kč
Stovky korun nebo i pět tisíc s krabicí
Konkrétní částka kolísá podle stáří, stavu a okolností aukce. Drtivá většina nálezů se v internetových dražbách prodá za stovky korun. Čtyřciferné částky si vyslouží jen kusy s ověřitelným původem nebo s povrchem, který si zachoval výrazné stopy stárnutí. U vzácných modelů, ke kterým se podařilo dochovat i originální papírový průvodce, ať už jde o krabici, návod nebo účtenku, se prodejní cena dostane i přes 5 000 Kč.
Sběratelé totiž papírovou stopu cení víc než dokonale vyleštěný povrch. Bez ní lze pravost obtížně doložit a roste i riziko, že jde o pozdější repliku. A těch v posledních letech přibývá.
Cenová pásma podle stavu a dokumentace přehledně shrnuje následující tabulka:
Přečtěte si také: Nádobí, které stálo v každé kuchyni za socialismu. Dnes za sadu dávají sběratelé až 50 000 Kč
| Typ kusu | Orientační cena |
|---|---|
| Běžný nález bez označení | nižší stovky korun |
| Kus s razítkem známé továrny nebo neobvyklou patinou | nad 1 000 Kč |
| Vzácný model s originálním obalem, návodem nebo účtenkou | přes 5 000 Kč |
Patina je důkaz pravosti, drátěnka rozsudek smrti
Tady přichází nejčastější chyba majitelů. Jakmile zjistí, že předmět může mít hodnotu, sáhnou po drátěnce a agresivním čističi. Kov se rozzáří, jenže spolu s tmavým nádechem zmizí i podstatná část ceny. Pravost staré kuchyňské pomůcky znalec pozná hlavně podle stavu povrchu:
- nahnědlý nebo načernalý nádech kovu,
- jemná koroze v rozích a podél hran,
- ztmavlé mosazné okování s vybledlým leskem.
Přečtěte si také: Tenhle fotoaparát z ČSSR shánějí sběratelé po celém světě. Dochovalo se jich pár desítek
Taková vrstva vzniká desítkami let. Vyrobit ji uměle za odpoledne nelze. Údržba je minimální. Jednou za čas stačí kus utřít suchou bavlnou a do nejhůř dostupných míst kápnout trochu jemného oleje, který zpomalí korozi. Brusné houbičky a silná rozpouštědla cenu srážejí o tisíce.
Razítko vespod, váha v ruce a kompletní set
Pokud doma na takový kus narazíte, otočte ho dnem vzhůru. Výrobní značku továrna obvykle umístila na méně viditelná místa: vespod struhací desky, podél lemu rámu nebo přímo na rukojeti. Vyražení bývá mělké a často ho překryje patina, takže si vezměte lupu a kus podsviťte pod úhlem.
Druhý signál je hmotnost a kvalita spojů. Předválečné kusy mají v ruce váhu, často kombinují plech s mosazí nebo dřevem a nýtování pevně drží i po sto letech. Pozdější masová výroba sahala po slabém hliníku, který se pod tlakem ohýbal, a po spojích, které povolily už po pár letech. A pak je tu kompletnost. U poškozených kusů cena padá strmě. Pokud chybí původní podstavec nebo přídavná struhací deska, jde dolů o stovky, u prasklého rámu nebo zlomené rukojeti i o víc.
Přečtěte si také: Prohrabejte šuplíky po prarodičích. Jestli se tam válí tahle maličkost z ČSSR, sběratelé vám zaplatí i 650 000 Kč
Pár minut s lupou před cestou do sběru
Než kus odnesete do kontejneru, věnujte mu pět minut. Pár kliknutí na známých aukčních webech obvykle stačí, aby se objevily probíhající dražby i ceny, za které se podobné kusy reálně prodaly. Z toho si rámcový odhad udělá kdokoli. Jinou možností je zajít do starožitnictví nebo využít bezplatnou poradnu Asociace starožitníků České republiky.
Když ze starého kusu nevypadne sběratelský poklad, pořád v něm zůstává poctivá kuchyňská pomůcka, která vydrží další generaci běžného používání. V rodinném inventáři tak vždycky najde místo. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Největší omyl při praní? Lidé pořád dělají to, co výrobci nedoporučují. Stojí je to i 1 500 Kč.
Zdroje: https://www.tiscali.cz/plechove-struhadlo-po-prarodicich-vynese-i-5-000-kc-1-chyba-ji-ale-srazi-o-tisice-649290, https://www.umimeporadit.cz/tohle-stare-kuchynske-nacini-vypada-jako-bezcenny-kram-pro-sberatele-muze-mit-cenu-maleho-pokladu, https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Porkert, https://www.proantik.cz/patinovani, https://www.apetitonline.cz/retro-design-kuchyni-nevkus-nebo-prijemny-zavan-minulosti, https://extrafit.cz/kdo-ma-doma-stare-struhadlo-ma-v-kuchyni-poklad-za-5000-kc-sberatele-hledaji-tento-konkretni-model/
