Těžká barevná váza postavená na televizoru patřila k typické výbavě československého obýváku. Koupit se dala za pár korun v běžném železářství a nikdo v ní neviděl nic výjimečného. Dneska přitom umí stejný kus na aukci vystřelit do výšky, která majitele pořádně překvapí. A rozpoznat, jestli máte doma obyčejné retro, nebo malý poklad, zvládnete rychleji, než to vypadá.
Levné sklo z každého železářství
Celé to stojí na lisovaném skle. Roztavená sklovina se lisem vtlačila do kovové formy, což umožnilo levnou strojovou výrobu v obrovských sériích. Od přelomu 50. a 60. let se tak mísy, popelníky, sklenice i vázy dostaly skoro do každé domácnosti.
Většina skláren spadla v roce 1965 pod národní podnik Sklo Union. Patřily k němu třeba sklárny v Libochovicích a Rosicích, Heřmanova huť nebo Rudolfova huť. Odtud pochází velká část těžkých barevných váz, na které dnes dědicové narážejí při vyklízení bytů po rodičích a prarodičích.
Přečtěte si také: Vezměte dnes do ruky starý smaltovaný hrnec a otočte ho. Pokud uvidíte 1 značku, máte v kuchyni poklad
Jména, která cenu ženou nahoru
Obyčejný tvar ještě vysokou hodnotu nedělá. Sběratelé jdou hlavně po autorství. Sériové sklo totiž navrhovala skupina výtvarníků, kteří prošli pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou a ateliérem profesora Karla Štipla. Od roku 1960 pracovali ve zvláštním výtvarně technickém středisku pro lisované sklo v Teplicích.
Nejvíc se dnes shánějí kusy od Františka Víznera, Rudolfa Jurnikla, Vladislava Urbana nebo Ladislava Olivy. Právě oni dali strojově lisovanému sklu úsporný geometrický výraz, pro který se vžil pojem bruselský styl. Název připomíná velký ohlas, jaký československé sklo sklidilo na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu.
Od pár stovek po desetitisíce
Cenové rozpětí je obrovské a sám věk kusu o něm nerozhoduje. Zhruba to vypadá takhle:
Přečtěte si také: Kdo má ve vitríně tuhle křišťálovou vázu po babičce, ať ji nevyhazuje, sběratelé za ni platí i 17 000 Kč
- obyčejné vázy bez jasného autora: stovky až nižší tisíce korun,
- kusy přiřazené ke konkrétnímu návrháři: běžně kolem 3 000 až 20 000 korun,
- vzácnější modely a kompletní sady: klidně kolem 50 000 korun,
- špičkové kousky v perfektním stavu: desetitisíce a výš.
Konkrétní příklad? Víznerova osmnácticentimetrová váza přezdívaná Struhadlo se v aukci prodala za 2 900 korun. Úplně jinou ligu pak ukázal aukční dům Prague Auctions, který na podzim 2024 prodal dvě Víznerovy vázy za 35 000, respektive 78 000 korun. Jiné jeho lisované kusy z roku 1962 se přitom jindy vydražily sotva za 600 a 900 korun. A pozdější Víznerova ateliérová tvorba šplhá na zahraničních aukcích do statisíců, výjimečné galerijní kousky přesahují milion.
Pár milimetrů, které smažou hodnotu
Druhá věc, která dokáže cenou pohnout o desetitisíce, je stav. V oboru se mluví o oťuku, což je drobné odřené nebo naražené místo na hraně, klidně jen milimetrové. Na fotce ho skoro nepoznáte, a přesto umí z kusu za desítky tisíc udělat zboží za pár tisíc. Ještě hůř dopadne váza s prasklinou nebo taková, kterou se někdo pokusil doleštit.
Přečtěte si také: Tenhle starý porcelánový talíř se prodává na internetu i za 1 000 Kč. Čechům se doma válí už od ČSSR a neví o tom
Sběratelé totiž chtějí původní povrch s patinou. Kdo sklu „pomůže“ drsnou houbičkou a vydrhne mu dno do lesku, hodnotu nenávratně shodí. Vedle stavu rozhoduje i velikost, barevná varianta a konkrétní model.
Jak poznáte, jestli ta vaše něco vydá
Jestli máte podezření, že doma podobnou vázu máte, hlavně ji nezačínejte brousit ani drhnout. Opatrné omytí vlažnou vodou úplně stačí. Pak si kus v klidu nafoťte z každého úhlu, důležité jsou hlavně hrany a dno, kde bývá schované číslo modelu. Hodí se taky poznamenat si přesnou výšku v centimetrech.
Lisované sklo z téhle doby totiž výrobci skoro neznačili, takže se konkrétní váza určuje porovnáním tvaru, rozměru a modelového čísla s dobovými katalogy sklárny nebo s nabídkou na aukčních webech. Teprve pak zjistíte, jestli vám na televizoru léta stála jen obyčejná ozdoba, nebo malý poklad. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Vezměte dnes do ruky starý smaltovaný hrnec a otočte ho. Pokud uvidíte 1 značku, máte v kuchyni poklad.
Přečtěte si také: Za Husáka stál pár Kčs, dnes za něj sběratelé dávají i 2 000 Kč. Tenhle mixér měl doma skoro každý
Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_Jurnikl, https://www.sklo-union.eu/fenomen, https://techsvet.cz/zajimavosti/nektery-z-techto-predmetu-mel-doma-kazdy-cechoslovak-bez-vyjimky-tenkrat-staly-od-10-do-200-kc-dnes-maji-cenu-az-od-3-500-do-50-000-kc/vaclav-bartusek/, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/stara-vaza-skrdlovice-vizner/, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/tuhle-sklenenou-vazu-muzete-mit-stale-doma-u-stareho-sklo-union-muze-cena-mile-prekvapit/, https://www.tiscali.cz/kdo-ma-doma-starou-sklenenou-vazu-s-timhle-nenapadnym-lomenym-vzorem-sedi-na-malem-jmeni-sberatele-za-ni-davaji-i-78-000-kc-723304
