Sytě barevná váza s ostrými hranami, silnostěnná miska nebo popelník z tlustého skla. Za socialismu stály takové kousky pár korun a doma je měl skoro každý. Dnes se ale z těchto obyčejných předmětů stává vyhledávané zboží, za které jsou sběratelé ochotní zaplatit i několik desítek tisíc korun. Řeč je o českém lisovaném skle.
Sklo, které stálo v každé vitríně
Lisované sklo se u nás vyrábělo ve velkém od konce 50. let. Roztavená sklovina se lila do kovových forem a lisovala pod velkým tlakem, takže vznikaly pěkné, ale hlavně levné a odolné předměty. Sklenice, svícny, dózy i vázy se prodávaly úplně běžně a stály jen pár desítek korun, takže si je mohl dovolit každý.
Většina skláren, které tohle sklo vyráběly, se v roce 1965 spojila do jednoho velkého podniku s názvem Sklo Union. Patřily pod něj třeba sklárny v Libochovicích a Rosicích, Heřmanova huť nebo proslulá Rudolfova huť. Zboží se hojně vyváželo do zahraničí a právě odtud dnes přichází velká část zájmu o staré kusy.
Přečtěte si také: Vezměte dnes do ruky starý smaltovaný hrnec a otočte ho. Pokud uvidíte 1 značku, máte v kuchyni poklad
Proč je dnes tak žádané
Předměty, které roky zapadaly prachem v kredenci, dnes sběratelé loví jako ceněné kousky užitého designu. Za jejich vzhledem přitom stály zvučné osobnosti. Podobu českého lisovaného skla určovala hlavně trojice výtvarníků František Vízner, Vladislav Urban a Rudolf Jurnikl, kteří prošli ateliérem profesora Karla Štipla na pražské uměleckoprůmyslové škole.
Jejich návrhy poznáte podle výrazných geometrických vzorů, reliéfů a sytých barev. Tomuhle stylu se říká bruselský, protože se prosadil v době světové výstavy EXPO 58 v Bruselu. Robustní tvary a hra světla ve skle daly obyčejnému užitkovému předmětu punc umění, které si mohla dovolit každá rodina.
Kolik za starou vázu reálně dostanete
Ceny se liší kus od kusu:
- běžné a hojně vyráběné modely se prodávají za stovky až nižší tisíce korun,
- u vzácnějších designových kousků a kompletních sad hodnota šplhá k desítkám tisíc,
- u opravdu ceněných kusů se hodnota dostává až k 50 000 korunám.
Přečtěte si také: Kdo má ve vitríně tuhle křišťálovou vázu po babičce, ať ji nevyhazuje, sběratelé za ni platí i 17 000 Kč
O konečné částce rozhoduje především to, jestli se u předmětu podaří dohledat konkrétního autora. Svou roli pak hraje i rozměr kusu, jeho barevné provedení a to, v jaké je kondici.
Že nejde o vzdušné odhady, ukazuje konkrétní prodej. Na aukčním portálu obrazyvaukci.cz letos změnil majitele osmnácticentimetrový kus vázy přezdívané Struhadlo, a to za 2 900 korun. Právě tenhle model z roku 1966 navrhl pro libochovickou sklárnu František Vízner, ze kterého se postupem času stala jedna z klíčových postav českého sklářského umění. Jeho díla se dostala až do sbírky newyorského Metropolitního muzea.
Jak poznat cennější kousek
Nejvíc se cení takzvané autorské sklo, u kterého se dá dohledat, kdo ho navrhl. Pomůže vám číslo vzoru vylisované na dně nebo typický tvar, podle kterého se dá kus přiřadit ke konkrétnímu návrháři. O ceně hodně napoví i náklad. Nejběžnější vzory šly do oběhu v milionech kusů, kdežto z pokusných edic se dochovalo jen pár výlisků, a čím vzácnější kus, tím výš cena vyskočí.
Přečtěte si také: Tenhle starý porcelánový talíř se prodává na internetu i za 1 000 Kč. Čechům se doma válí už od ČSSR a neví o tom
Jestli u vás doma podobný kousek leží, zkuste si projet internetové aukce a porovnat, za kolik se srovnatelné kusy prodávají. Zájem sběratelů navíc dál roste a hlásí se i kupci z Británie a Německa, takže z předmětu, který léta zabíral místo ve vitríně, může být nečekaně zajímavá položka. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Vezměte dnes do ruky starý smaltovaný hrnec a otočte ho. Pokud uvidíte 1 značku, máte v kuchyni poklad.
Zdroje: https://techsvet.cz/zajimavosti/nektery-z-techto-predmetu-mel-doma-kazdy-cechoslovak-bez-vyjimky-tenkrat-staly-od-10-do-200-kc-dnes-maji-cenu-az-od-3-500-do-50-000-kc/vaclav-bartusek/, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/tuhle-sklenenou-vazu-muzete-mit-stale-doma-u-stareho-sklo-union-muze-cena-mile-prekvapit/, https://www.jidloaradost.ambi.cz/clanky/pribeh-ceskeho-pullitru-jak-se-ze-spotrebniho-zbozi-stal-designovy-symbol-ktery-se-po-letech-vraci-do-hospod, https://www.20thcenturyglass.com/glass_encyclopedia/bohemian_glass/rosice_glass/, https://www.sklo-union.eu/fenomen, https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_Jurnikl
