Stojí to ve staré prosklené vitríně po prarodičích. Zlatě lemovaná váza s malovanými kytkami, kterou jste si jako dítě nesměli ani podat. Na první pohled působí jako laciná dekorace, jakých se v bazarech válí desítky. Jenže právě takový kousek může být něco úplně jiného, než si myslíte.
Mezi sběrateli starožitností koluje jedna pravda: cena se nepozná od pohledu. Některé z těch „kýčovitých“ váziček totiž pocházejí ze slavné éry francouzského porcelánu a dnes po nich lidé pátrají po celé Evropě.
Není to jedna značka, ale celá Paříž
Pojem, který by vám tu mohl pomoct, zní Vieux Paris, tedy starý pařížský porcelán. Není to název konkrétní továrny ani jedné značky. Je to souhrnné pojmenování pro desítky soukromých dílen, které fungovaly v Paříži zhruba od poloviny 18. století do konce toho devatenáctého.
Přečtěte si také: Stál v každém obýváku za minulého režimu, v devadesátkách putoval na skládku. Dnes ho sběratelé vykupují i za 60 000 Kč
Celé to začalo rokem 1766. Do té doby měla pevný monopol jen královská manufaktura v Sèvres a soukromníci měli svázané ruce. Když se pravidla uvolnila, otevřela se cesta desítkám malých pařížských dílen. Z téhle konkurence vzešel styl, který sběratelé znají dodnes.
Proč na dně většinou nic nenajdete
U běžného porcelánu jste zvyklí, že na spodní straně najdete razítko nebo logo výrobce. U starého pařížského porcelánu to tak skoro nikdy nefunguje.
Jednotný systém značení totiž nikdy neexistoval. Některé dílny používaly vlastní značku, třeba Dihl a Guérhard stylizované písmeno „D.G.“ často v červené barvě, dílna Nast nápis „Nast à Paris“ nebo Darte Frères monogram „D.F.“. Naprostá většina kusů ale nenese vůbec nic. Odhady mluví o tom, že bez značky je zhruba sedm z deseti předmětů.
Přečtěte si také: Kdo si tohle přivezl z NDR, dnes sedí na pokladu. Němečtí sběratelé platí i 15 000 Kč
Právě proto vypadá takový porcelán jako bezejmenná tržnicová veteš. Chybí mu „papíry“ a laik si řekne, že je to obyčejný kýč. Identifikace se přitom nedělá podle značky, ale podle stylu, tvaru a drobných řemeslných detailů.
Zlato, které dělá rozdíl
Když chcete poznat poctivý starý kus, dívejte se hlavně na zlacení a malbu. Pařížské dílny ve zlacení doslova excelovaly.
V 18. století se používala pracná technika, kdy se zlatý prášek míchal s medem a štětcem se nanášel na porcelán. Po vypálení vznikla matná vrstva, kterou řemeslník ručně leštil kamenem do zrcadlového lesku. To se nedá zfalšovat strojem ani nahradit nálepkou.
Přečtěte si také: Běžný český zvyk ničí myčku rychleji než tvrdá voda. Přitom stačí 1 drobnost před spuštěním
Stejně tak malba. U pravých starých kusů bývají detaily mimořádně jemné a přesné a zlato je ručně nanášené, ne natištěné. Jednoduchá kytička je hezká, ale skutečnou hodnotu mívá až složitý ručně malovaný výjev s mnoha figurami.
Kdy má kus opravdu cenu
Sběratelé sledují v podstatě tři věci. První je kvalita a složitost malby, druhou je stav a třetí je původ. Praskliny, odštípnuté okraje nebo opravovaná místa dokážou cenu výrazně srazit. Naopak perfektně zachovalý kus má pro sběratele mnohem větší cenu.
Buďme ale upřímní, ne každá stará váza je poklad. Existuje spousta pozdějších kopií a obyčejných dekorací bez velké sběratelské ceny. Originální francouzský porcelán z doby před rokem 1900 má ale mezi sběrateli zvučné jméno a u opravdu kvalitních kusů se ceny pohybují v řádu desítek až stovek tisíc korun.
Přečtěte si také: Ani máslo, ani sádlo. Do Česka dorazil trik na bramborák z Polska. Je díky němu křupavý a nikdy se nerozpadne
Co dělat, než něco vyhodíte
Hlavní rada zní jednoduše: nic nevyhazujte bez kontroly. Než starou vázu nebo misku hodíte do kontejneru, otočte ji a podívejte se na spodní stranu, jestli tam náhodou není razítko, vtlačené logo nebo malovaná značka.
Pro laika je ale stejně nejjistější nechat věc posoudit někoho, kdo se v tom vyzná. Vyfoťte kus z více stran i zespodu a porovnejte ho s nabídkami na aukčních portálech, nebo zajděte do starožitnictví, kde vám dá odhad znalec. Mnohé napoví už samotná ruční práce. Tam, kde stroj vytvoří dokonale pravidelný vzor, má ruční malba drobné nepravidelnosti. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Stál v každém obýváku za minulého režimu, v devadesátkách putoval na skládku. Dnes ho sběratelé vykupují i za 60 000 Kč.
Zdroje: Autorský text, https://www.nespechej.cz/clanky/lisi-se-jen-drobnosti-prohlednete-dna-starym-hrneckum-mozna-pijete-kafe-z-pokladu-za-tisice-20260510-8212.html, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/stary-porcelan-sklenice-formicky-sberatelstvi/, https://www.thefrenchporcelainsociety.com/about-us/french-factories/, https://www.worthpoint.com/dictionary/p/ceramics/ce-types/old-paris-vieux-paris, https://www.centrum.cz/clanek/vypada-jako-nejlevnejsi-kyc-od-vietnamcu-sberatele-vam-za-ni-ale-dnes-daji-100-000-kc-minimalne-207492
Přečtěte si také: Znamení, která přitahují negativitu: těchto 5 ve svém okolí raději nechcete
