Na půdě, ve sklepě nebo v rohu chalupy. Přesně tam většina lidí odložila starou sifonovou láhev a roky si jí nevšímá. Jenže právě z tohohle kusu socialistické kuchyně se stal vyhledávaný retro poklad. Sběratelé po zachovalých lahvích jdou a za ten správný kousek dokážou nechat překvapivě vysokou částku. Málokdo přitom pozná, který sifon má cenu a který skončí za pár korun.
Jak sifon fungoval a proč měl drátěný koš
Obsluha byla otázkou pár vteřin a od dnešních výrobníků perlivé vody se v základu zas tolik nelišila. Stačilo nalít studenou vodu, do hlavice zasunout patronu se stlačeným oxidem uhličitým a zmáčknout páčku. Ze sklenice pak tekla perlivá sodovka. To charakteristické syčení znělo v panelákových kuchyních skoro jako podpis celé doby.

Drátěná síť kolem baňky plnila bezpečnostní úlohu. Sklo drželo obsah pod tlakem a kdyby prasklo, oplet měl střepy udržet u sebe, místo aby lítaly po místnosti. Mezi pamětníky ostatně koluje nejedna historka, jak v hospodě sifon pod tlakem povolil a pokropil půl lokálu.
Přečtěte si také: Stál v každém obýváku za minulého režimu, v devadesátkách putoval na skládku. Dnes ho sběratelé vykupují i za 60 000 Kč
Kdo sifony v Československu vyráběl
U nás se točily dvě základní verze. Tu klasickou skleněnou v drátěném koši dodávalo výrobní družstvo Kovočas z Děčína. Vedle ní se prodávaly i odolnější kusy z eloxovaného hliníku, které měl na svědomí podnik Sandrik. Právě tyhle dvě podoby si vybaví skoro každý, kdo vyrůstal za socialismu.
Bez zásoby malých patron s oxidem uhličitým se ovšem doma sodovka udělat nedala. Prodávaly se nejčastěji po deseti kusech a narazit se na ně dalo ve smíšeném zboží i v drogerii. Domácí produkce těchto lahví u nás dojela v roce 2005, dnešní kusy do obchodů putují převážně ze zahraničí.
Ceny? Od pár set korun po víc než pět tisíc
Kolik za starý sifon dostanete, rozhoduje hlavně provedení a to, jak je zachovalý. Nejníž na žebříčku stojí hliníkové kusy z pozdního socialismu, které se dají pořídit za pár set korun. Jakmile se ale bavíme o skle s neporušeným drátěným košem, hodnota rychle šplhá do řádu tisíců. A skutečně vzácný, špičkově dochovaný exemplář dokáže překonat i pět tisíc korun.
Přečtěte si také: Kdo si tohle přivezl z NDR, dnes sedí na pokladu. Němečtí sběratelé platí i 15 000 Kč
Zjednodušeně se ceny dají rozdělit do tří pater:
| Provedení a stav | Obvyklá cena |
|---|---|
| hliníkový kus z pozdního socialismu | pár set korun |
| sklo s dochovaným drátěným košem | řádově tisíce korun |
| špičkově zachovalá rarita | přes pět tisíc korun |
Přitom v době největší slávy stál nový sifon sotva padesát až sto korun. Za pár desítek let se z běžného spotřebního zboží stala věc, která na aukčních portálech klidně přebije cenu leckterého nového kuchyňského spotřebiče.
Vzácný kus prozradí několik detailů
Rozeznat běžný sifon od toho vzácného není samozřejmé. Zaměřit se vyplatí na několik věcí:
Přečtěte si také: Běžný český zvyk ničí myčku rychleji než tvrdá voda. Přitom stačí 1 drobnost před spuštěním
- značka nebo ražba na dně či na hlavici pomůže určit dílnu i přibližné stáří, přičemž kus od zavedeného výrobce, jako byl děčínský Kovočas, má u sběratelů navrch;
- rozhoduje kondice mechaniky a pletiva, protože původní hlavice, která bez problémů těsní a nemá rez, drží cenu vysoko, kdežto domácí opravy nebo přelakování ji spolehlivě srazí;
- napoví i sklo, protože silnější stěna a starší, lehce nazelenalý odstín obvykle znamenají letitější výrobu a sběratelsky žádané jsou pak méně obvyklé barevné varianty;
- cení se přirozeně zestárlý povrch, takže kdo sifon narychlo vyleštil do lesku, hodnotu spíš stáhl, než zvedl.
Z filmového plátna rovnou do sbírek
Sifon se natrvalo zapsal i do české popkultury. Objevil se v řadě filmových komedií, kde postavám nejednou vystříkl vodu v tu nejméně vhodnou chvíli. Kdo viděl Postřižiny nebo Pelíšky, tomu se scéna s napouštěním sodovky nejspíš hned vybaví.
Dnešní vlnu zájmu žene dohromady nostalgie a chuť po věcech, které vydrží. Když má člověk doma roky samý plast, poctivé sklo a kov na kuchyňské lince najednou působí skoro exoticky. Takže než starou láhev při úklidu hodíte do kontejneru, radši ji někomu ukažte. Řada starožitníků i aukčních síní kus ohodnotí zdarma a rovnou vám řekne, jestli držíte v ruce jen milou vzpomínku, nebo zboží, po kterém sběratelé skutečně sáhnou. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Stál v každém obýváku za minulého režimu, v devadesátkách putoval na skládku. Dnes ho sběratelé vykupují i za 60 000 Kč.
Přečtěte si také: Ani máslo, ani sádlo. Do Česka dorazil trik na bramborák z Polska. Je díky němu křupavý a nikdy se nerozpadne
Zdroje: Autorský text, https://cs.wikipedia.org/wiki/Sifonov%C3%A1_l%C3%A1hev, https://www.toprecepty.cz/clanky/10249-pribeh-sifonove-lahve-z-lekaren-na-jidelni-stoly-aneb-jak-se-perliva-voda-stala-soucasti-kazdodenniho-zivota/, https://www.nespechej.cz/clanky/vzpominate-na-sifon-drive-samozrejmost-dnes-sberatelsky-klenot-20251125-5678.html, https://www.apetitonline.cz/zajimavosti/retro-sifony-hodnota-sberatele, https://www.tvguru.cz/sifonova-lahev-starozitnost/, https://www.tiscali.cz/sifonova-lahev-stala-v-kazde-socialisticke-domacnosti-dnes-za-1-kousek-daji-sberatele-i-5-000-kc-690853

