Silnou vrstvu polystyrenu připevníte na dům skoro všude. Jsou ale místa, kde na ni není prostor a každý centimetr navíc vadí. Právě tam pomáhá izolace, která v tenké desce ukryje účinnost mnohem tlustší vrstvy. Jak je to možné a kde se vyplatí?
Když na tlustou vrstvu izolace není místo
U běžné fasády rodinného domu si s prostorem hlavu lámat nemusíte, patnáct centimetrů polystyrenu tam nikomu nevadí. Potíž nastane na balkoně, na terase nad obývacím pokojem nebo u prahu vstupních dveří. Tlustá vrstva by tam překážela, zvedla podlahu o schod nebo zúžila okno.
Podobně jsou na tom majitelé starých a památkově chráněných domů. Při zateplení zevnitř ubere každý centimetr z obytné plochy a leckdy se nesmí ani zvednout střecha nebo změnit vzhled fasády. Pro tahle úzká místa vznikly tenké izolace, které zvládnou totéž v mnohem menší tloušťce.
Přečtěte si také: Největší omyl při praní? Lidé pořád dělají to, co výrobci nedoporučují. Stojí je to i 1 500 Kč
Za vším stojí odčerpaný vzduch
Nejúčinnějším zástupcem téhle skupiny je vakuový izolační panel, ve zkratce VIP. Jeho základem je pórovitá výplň s mimořádně jemnou strukturou, obvykle z oxidu křemičitého. Z té výplně se odsaje vzduch a celá deska se natrvalo uzavře do neprodyšného pláště.
Princip připomíná termosku. Tam, kde skoro žádný vzduch nezůstal, se teplo nemá čeho chytit a prostupuje jen velmi pomalu. Díky tomu ochrání pár milimetrů takové desky líp než několikanásobně tlustší vrstva pěny. Míru izolace udává součinitel lambda: čím nižší číslo, tím pomaleji teplo materiálem prochází. Bílý polystyren se drží kolem 0,035 W/(m·K), kvalitní vakuový panel se dostane hluboko pod ni.
Pár centimetrů za dvacet: co říkají čísla
Čerstvá deska bez jediného poškození stlačí tepelnou vodivost až někam ke 0,004 W/(m·K). Právě odtud pochází srovnání z titulku, tři centimetry vakuové izolace zvládnou totéž co zhruba dvacet centimetrů polystyrenu.
Přečtěte si také: Nádobí, které stálo v každé kuchyni za socialismu. Dnes za sadu dávají sběratelé až 50 000 Kč
Projektanti ale při návrhu stavby počítají opatrněji. Vědí, že výkon panelu časem klesá a že okraje a spoje desek izolují hůř, a tak sázejí na hodnotu kolem 0,007 W/(m·K). I s ní odpovídá dvoucentimetrová vrstva zhruba deseti centimetrům pěny, takže izoluje asi pětkrát líp. Náskok zůstává velký, jen ho nelze brát jako pevné pravidlo.
Křehkost, se kterou se musí počítat
Za tenkou vrstvu se platí křehkostí. S polystyrenem si dělník na stavbě poradí snadno, uřízne ho i navrtá podle potřeby. Vakuová deska je úplně jiný případ. Stačí ji jednou naříznout nebo do ní zavrtat vrut, plášť se protrhne a špičková izolace je rázem pryč. Vodivost přitom může vyskočit až pětinásobně, takže z drahé desky zůstane obyčejná izolace.
Kvůli tomu se každý panel navrhuje na konkrétní místo dopředu. Podle takzvaného kladečského plánu se objednají kusy přesných tvarů a rozměrů a při montáži se s deskami zachází v rukavičkách. K tomu se přidává vysoká cena, kvůli které se na celý dům nevyplatí.
Přečtěte si také: Tenhle fotoaparát z ČSSR shánějí sběratelé po celém světě. Dochovalo se jich pár desítek
Kde se vakuová izolace opravdu vyplatí
Smysl dává tam, kde je málo místa a zároveň záleží na každém centimetru. Typicky jde o:
- prahy vchodových dveří, kde by schod překážel,
- ostění a špalety oken,
- prostor za schránkou venkovní rolety,
- podlahy nad nevytápěným sklepem či garáží,
- lodžie, balkony a terasy nad bytem,
- napojení ploché střechy na atiku.
Uplatní se i při vnitřním zateplení a rekonstrukcích, kde nejde zvětšovat tloušťku stěn.
Přečtěte si také: Prohrabejte šuplíky po prarodičích. Jestli se tam válí tahle maličkost z ČSSR, sběratelé vám zaplatí i 650 000 Kč
Ukázkou z praxe je rekonstrukce střechy Velkopřevorského paláce v Praze. Památkáři nepovolili zvednout hřeben střechy, a tak se podkroví zateplilo tenkými vakuovými panely nad krokvemi. S klasickou izolací by střecha vyrostla do nepovolené výšky. Na velkých rovných plochách se ale drahé desky nevyplatí, tam odvede stejnou službu levnější minerální vata nebo polystyren.
Aerogel se dá řezat i tvarovat
Vakuové panely nejsou jediná tenká izolace. Blízkým příbuzným je aerogel, jeden z nejlehčích materiálů na světě, tvořený převážně vzduchem. Izoluje o něco hůř než vakuová deska, přesto pořád mnohem lépe než polystyren, a jeho hlavní výhodou je ohebnost.
Dodává se jako rohož nebo rouno a řemeslník si ho přiřízne a ohne přesně podle potřeby. Díky tomu zvládne i zaoblené a členité detaily, na které tuhý panel nestačí, třeba obtočení potrubí nebo zaoblený roh stěny. Tam, kde vakuová deska naráží na svou křehkost, nastupuje pružnější aerogel. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Největší omyl při praní? Lidé pořád dělají to, co výrobci nedoporučují. Stojí je to i 1 500 Kč.
Přečtěte si také: Nemáte doma po dědovi tuhle maličkost z ČSSR? Lidé neví, že má hodnotu i 50 000 Kč a vyhazují ji
Zdroje: https://www.izolace-info.cz/technicke-informace/zateplovani-obecne-informace/20479-stavebni-tepelne-izolace-cast-iii-aerogel-a-vakuova-izolace-a.html, https://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/tepelne-izolace-aneb-posun-od-slamy-pres-penu-az-po-aerogel, https://www.propasiv.cz/vakupro-a-propasiv-aerogel-porovnani-izolaci/, https://stavba.tzb-info.cz/tepelne-izolace/25487-rekonstrukce-historickych-budov-s-vyuzitim-tenke-izolace-vakupro, https://www.dotyk.cz/tech/tento-material-strci-polystyren-do-kapsy-pri-vyrazne-mensi-tloustce-izoluje-dum-nasobne-lepe/
