Představte si jednu otevřenou kancelář, ve které někdo zavolá „Honzo!“ a otočí se rovnou tři lidé. Přesně takový obrázek vzniká kvůli tomu, co se dělo v českých porodnicích před zhruba třiceti lety. Ne každý tehdejší novorozenec si dnes skutečně chodí měnit jméno do matriky, ale mnozí „devadesátkoví“ kluci si už dávno povzdechli, že by klidně brali něco originálnějšího.
Pětka, která ovládla devadesátky
Podle dat Českého statistického úřadu patřila v 90. letech mezi nejčastější chlapecká jména pětice Jan, Tomáš, Martin, Jakub a Lukáš. Pokud jste v téhle době chodili do školky nebo na základní školu, nejspíš jste měli ve třídě hned dva Honzy, k tomu Tomáše a někdy i Lukáše, který se musel rozlišovat příjmením. Rodiče tehdy sahali po jménech, která znali, zněla jim poctivě a měla svůj kalendářní svátek.
Přečtěte si také:
- Plechový lis na česnek prošel rukama českým hospodyňkám. V krámě v 70. letech stál pár Kčs, dnes jeho cena na aukci atakuje stovky Kč
- Za socialismu to stálo 3 Kčs a dnes za to sběratelé nabídnou klidně 6 000 Kč. Podívejte se, jestli to nemáte v komodě po babičce
- Stará plechová krabička od kávy v šuplíku po dědečkovi má hodnotu i 15 000 Kč. Nemáte ji doma?
Proč jich byly tehdy plné třídy
Přečtěte si také: Plechový lis na česnek prošel rukama českým hospodyňkám. V krámě v 70. letech stál pár Kčs, dnes jeho cena na aukci atakuje stovky Kč
Jan se mezi nejpopulárnějšími jmény drží neuvěřitelně dlouho. Na špici žebříčku novorozenců stál od sedmdesátých let a vedoucí pozici si udržel zhruba tři desítky let, než ho v novém tisíciletí konečně přetáhl Jakub. Velkou roli v tom hrála i tradice „dědění“ jména po tátovi. Mezi otci narozených chlapců totiž dlouhodobě najdete nejvíc Petrů, Janů, Tomášů a Martinů, takže když pak přišlo na výběr jména pro syna, volba padla často na to otcovo nebo dědečkovo.
Co vlastně jejich jména znamenají
Většina téhle pětky má překvapivě vznešený původ. Jan je hebrejského původu a znamená něco jako „Bůh je milostivý“ nebo „bohem daný“. Tomáš pochází z aramejštiny a skrývá se za ním význam „dvojče“ či „blíženec“. Jakub je také hebrejský a tradičně se překládá jako „druhorozený“. A Lukáš? Ten je latinský, zkrácenina slova Lucanus, tedy „pocházející z italské Lukánie“. Jen pro představu, když se v jedné firmě potkají Honza, Tomáš, Jakub a Lukáš, mají kolem sebe sešlost, která by obstála i v nějakém starém biblickém vyprávění.
Dneska by raději něco jinačího
Nejvíc si na popularitě pohoršil Martin. Ještě v devadesátkách patřil do top pětky, ale po roce 2010 propadl v žebříčku novorozenců až někam ke dvacátému místu. Zatímco nová generace rodičů volí Matyáše, Vojtěchy nebo Adamy, třicátníci jménem Martin už slýchají, že jejich jméno zní „jako od táty“. A právě to je kámen úrazu. Když se dnešní Jan, Tomáš nebo Lukáš představí v práci, často zjistí, že stejně se jmenují i dva kolegové, šéf a ještě údržbář. Není divu, že si pak občas zasní o něčím méně okoukaném. Jenže přejmenovat se není jen tak, takže většina z nich nakonec zůstává u svého Honzy nebo Luka a jen s úsměvem krčí rameny, že se prostě narodili v době, kdy porodnice zrovna „frčely“ na těchhle jménech. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Plechový lis na česnek prošel rukama českým hospodyňkám. V krámě v 70. letech stál pár Kčs, dnes jeho cena na aukci atakuje stovky Kč.
Přečtěte si také: Za socialismu to stálo 3 Kčs a dnes za to sběratelé nabídnou klidně 6 000 Kč. Podívejte se, jestli to nemáte v komodě po babičce
Zdroje: Autorský text, https://www.kudyznudy.cz/aktuality/seznamte-se-jaka-jsou-nejoblibenejsi-muzska-jmena, https://www.ceskovdatech.cz/clanek/21-jak-se-jmenujete-a-bylo-ci-je-vase-jmeno-in/, https://www.abctehotenstvi.cz/txt/nejcasteji-davana-jmena-ceskym-chlapcum-a-jejich-vyznam, https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_nej%C4%8Dast%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADch_mu%C5%BEsk%C3%BDch_jmen_v_%C4%8Cesku, https://statistikaamy.csu.gov.cz/nejoblibenejsi-detska-jmena

