Dvě skleněné vázy od stejného návrháře, obě podobně staré. Jedna se v aukci vydraží za pár stokorun, druhá za sumu, na kterou si jiní šetří měsíce. Rozdíl mezi nimi laik na první pohled nepozná, a přesto rozhoduje o desítkách tisíc korun. Pojďme si projít, podle čeho se cena pozná a jestli takový kus náhodou nemáte doma ve vitríně.
Když cenu nedělá stáří
Nejlíp to ukážou tvrdá aukční čísla. Ve veřejně dostupných výsledcích aukce Prague Auctions (Glass & Ceramics, říjen 2024) se dvě vázy podle návrhu Františka Víznera vydražily za 35 000 a 78 000 korun. Zhruba o rok a půl později prošly stejnou síní jiné jeho lisované vázy z roku 1962, za které nový majitel dal pouhých 600 a 900 korun.
| Aukce | Vázy | Výsledná cena |
|---|---|---|
| Prague Auctions, říjen 2024 | dvě vázy podle návrhu Františka Víznera | 35 000 a 78 000 korun |
| stejná aukční síň, zhruba o rok a půl později | další Víznerovy lisované vázy z roku 1962 | 600 a 900 korun |
Přečtěte si také: Nemáte doma staré známky z ČSSR? Za tyhle konkrétní dají sběratelé i 9 milionů Kč
Stejná ruka, podobně staré sklo, a mezi výslednými sumami zeje propast. Věk kusu ani módní nálepka „retro“ tedy hodnotu netvoří. Rozhoduje souhra jiných věcí, kterou si projdeme popořadě.
Odkud se to sklo doma vzalo
Většina těchhle váz pochází z produkce národního podniku Sklo Union, který od konce padesátých let lisoval sklo do kovových forem. Šlo o levné zboží pro každého, vázy, mísy i popelníky se prodávaly v každém železářství za pár korun. Návrhy ovšem dostávali skuteční výtvarníci.
Mezi sběrateli dnes nejvíc táhnou jména jako František Vízner, Rudolf Jurnikl, Ladislav Oliva nebo Vladislav Urban. Vtiskli sériovému sklu šedesátých let čisté geometrické tvary v duchu takzvaného bruselského stylu, který se rozšířil po úspěchu Československa na světové výstavě EXPO v Bruselu roku 1958. Proto dnes podobně tvarované vázy působí tak povědomě, zaplnily totiž byty po celé zemi. Skutečnou vzácností je ale jen zlomek z nich.
Přečtěte si také: Otočte starý talíř dnem vzhůru. Jestli tam najdete tuhle značku, má hodnotu až 20 000 Kč
Podle čeho se cenný kus pozná
- Vzácnost kusu. Nejvíc rozhoduje, jak vzácný model držíte v ruce. Některé vázy se lisovaly ve statisícových sériích a potkáte je běžně, kdežto prototypů a krátkých zkušebních edic se dochovaly jednotky, a o ty se sběratelé přetahují.
- Stav. Sběratelé jsou na poškození nesmlouvaví. Otlučená hrana nebo vlasová prasklina dokážou srazit hodnotu i o celý řád a neodborné přebroušení ji zničí nadobro.
- Jméno autora. Jakmile se kus povede spojit s uznávaným designérem, posune se do úplně jiné cenové ligy.
Vodítka přitom najdete přímo na váze. Kvalitnější kusy prozradí dno, které sklář pečlivě obrousil a vyleštil, a část skláren do něj razila i značku. Pomůže hlavně číslo modelu, tedy vzor, podle kterého aukční katalogy konkrétní vázu dohledají. Spousta lisovaného skla nese tohle označení spolu se jménem huti, ať už šlo o Rudolfovu huť, Libochovice nebo Heřmanovu huť. Všímejte si také barvy, ceněné je neprůhledné černé a tmavě červené sklo i jemné opálové odstíny.
Čeho se vyvarovat a kde vázu prodat
Nejčastější chybu udělají lidé ještě před prodejem. V dobré víře, že sklo vyšperkují, sáhnou po drsné houbičce s abrazivním čističem a povrch pořádně vydrhnou. Tím nenávratně setřou původní vzhled a kupce odradí, k údržbě přitom úplně stačí vlažná voda a měkký hadřík.
Přečtěte si také: 5 znamení, která po oslavě zmizí bez rozloučení. Nejsou nevychovaná, jen jim dochází baterky
Než vázu nabídnete dál, vyplatí se nespěchat. Dohledejte si autora a model, pořiďte ostré fotky značky i povrchu a porovnejte podobné už proběhlé prodeje. Běžné sériové Víznerovy vázy ze sklárny ve Škrdlovicích se na bazarech pohybují mezi třemi a dvaceti tisíci korun, jeho pozdější autorské objekty ale v aukcích mířily na statisíce. Nejvyšších cen se dobírají právě renomované aukční síně, kde se sejdou sběratelé ochotní za vzácný kus zaplatit.
Proč zájem roste právě teď
Za rostoucími cenami stojí hlavně vzpomínky a nedostatek. Lidé, kteří tohle sklo znají z dětství, dnes mají na sběratelství peníze a rádi si jím ozdobí domov. Většina váz přitom dávno skončila ve sběru nebo se rozbila, protože v nich nikdo žádnou hodnotu neviděl, takže zachovalých kousků ubývá.
Roli hraje i zahraniční poptávka. Československé sklo té doby má ve světě pověst špičkového modernismu a sahají po něm sběratelé od Spojených států přes Japonsko až po severskou Evropu. K nejznámějším domácím nadšencům do lisovaného skla patří třeba designér Maxim Velčovský. Až tedy budete příště probírat starou vitrínu nebo pozůstalost, prohlédněte si každou vázu pořádně a klidně ji otočte i dnem vzhůru. Může se ukázat, že roky přehlížíte věc, za kterou by vám dnes leckdo rád zaplatil. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Nemáte doma staré známky z ČSSR? Za tyhle konkrétní dají sběratelé i 9 milionů Kč.
Přečtěte si také: 3 znamení, kterým peníze protečou mezi prsty. Do středy nemají na oběd a nechápou proč
Zdroje: Autorský text, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/stara-vaza-skrdlovice-vizner/, https://vedazive.cz/mix/zapomenute-vazy-z-obyvaku-dnes-za-ne-sberatele-plati-tisice-i-vic/, https://www.umimeporadit.cz/kdo-ma-doma-tuto-socialistickou-vazu-z-hutniho-skla-sedi-na-malem-jmeni-okamzite-ji-sundejte-z-policky, https://artplus.cz/cs/aukcni-zpravodajstvi/1/frantisek-vizner-2016, https://www.tiscali.cz/nemate-doma-tuhle-obycejne-vypadajici-vazu-z-cssr-driv-ji-mel-skoro-kazdy-a-dnes-za-ni-sberatele-plati-az-78-000-kc-686575
