Děrované kovové plíšky, sáček šroubků a matiček a k tomu tlustý sešit s návody. Takhle vypadala hračka, po které toužil skoro každý československý kluk. Merkur z Police nad Metují se skládal ve školách i dětských pokojích po celé generace. Málokdo ale tuší, že se tahle obyčejná stavebnice zapsala do dějin světové vědy a že se z krabice zapadlé na půdě mezitím stal žádaný sběratelský poklad.
Kovová hračka od propuštěného zámečníka
Za celým příběhem stojí zámečník Jaroslav Vancl z Benátek nad Jizerou. V roce 1920 založil v Polici nad Metují firmu Inventor a spolu s ní i stejnojmennou kovovou stavebnici. Její dílky se tehdy spojovaly háčky a očky, což dětem při stavění moc nevyhovovalo.
Zlom nastal v roce 1925. Vancl háčky vyměnil za šroubky a matičky a stavění se rázem přiblížilo skutečnému konstruování. Zvolil přitom netypický závit o velikosti 3,5 milimetru, jaký nemá žádná jiná stavebnice na světě. Merkur navíc jako úplně první konstrukční sada používal metrickou soustavu. Slavné britské Meccano přitom dál měřilo v palcích.
Přečtěte si také: Nemáte doma staré známky z ČSSR? Za tyhle konkrétní dají sběratelé i 9 milionů Kč
Nový název Merkur a barevně lakované díly dorazily v roce 1930. Právě barevná verze udělala z hračky hit, o kterém snily děti po celém Československu.
Zakladatel dřel jako dělník ve vlastní továrně
Po únoru 1948 přišlo znárodnění a s ním jeden z nejsmutnějších osudů české průmyslové historie. Zakladatele slavné hračky připravil režim o továrnu i o byt. Soud po něm navíc chtěl, aby z vlastní kapsy uhradil dodávky materiálu, které naskladnil ještě jako majitel podniku. Ten vynucený dluh pak léta splácel prací u soustruhu v hale, která kdysi patřila jemu. V roce 1980 umíral v době, kdy jeho jméno už si se stavebnicí spojoval málokdo.
Stavebnice mezitím žila dál a dokonce vzkvétala. Komunistický režim v ní viděl ideální nástroj technické výchovy, takže Merkur mířil do škol i dětských pokojů. Skutečná mánie propukla v roce 1965, kdy dorazila řada Dopravní prostředky a stroje s prvními plastovými díly.
Přečtěte si také: Otočte starý talíř dnem vzhůru. Jestli tam najdete tuhle značku, má hodnotu až 20 000 Kč
Kuriozitou té doby bylo, že se značka pilně vyvážela do zahraničí, zatímco doma se sháněla jen s obtížemi. O to větší poklad představoval Merkur nalezený pod stromečkem.
Čočkostroj ze Štědrého dne
Nejslavnější okamžik Merkuru se ale neodehrál v dětském pokoji. Chemik Otto Wichterle dlouho hledal způsob, jak vyrábět měkké kontaktní čočky tak, aby nedráždily oko. Nápad odlévat je v rotujících formách ho podle jeho vzpomínek napadl na sklonku roku 1961, když sledoval vír při míchání kávy.
Všechny dílny měly v tu dobu zavřeno, a tak sáhl po Merkuru, který doma patřil jeho dětem. Stroj doplnil dynamem odmontovaným z jízdního kola a na Štědrý den roku 1961 svůj improvizovaný stroj poprvé roztočil. Odlil na něm první dokonale tvarované čočky z hydrogelu. Model tohoto legendárního čočkostroje si dnes můžete prohlédnout v Národním technickém muzeu.
Přečtěte si také: 5 znamení, která po oslavě zmizí bez rozloučení. Nejsou nevychovaná, jen jim dochází baterky
Proč ceny starých sad rostou
Retro hračky zažívají mohutný návrat a Merkur stojí na jeho špici. Generace, která si s ním jako děti hrála, dnes chce investovat do vlastních vzpomínek a k nostalgii se přidává i fakt, že jde o technickou hračku s vlastní logikou a půvabem.
Svou roli hraje i prostá vzácnost. Staré sady se během let rozebraly, jednotlivé dílky se poztrácely a krabice putovaly do popelnice hned po Vánocích. Najít dnes opravdu kompletní balení v původním kartonu je malý zázrak. A přesně za tenhle stav jsou sběratelé ochotní zaplatit nejvíc.
Kolik dnes dají sběratelé za kompletní krabici
Běžnou, dětmi obehranou sadu bez obalu pořídíte v bazaru od několika stovek do 1 500 korun. Jakmile ale přibude původní krabice, kompletní sada šroubků a papírový návod, cena roste strmě vzhůru. Za pěkně zachovalý Merkur z padesátých a šedesátých let se v aukcích běžně platí 10 000 až 20 000 korun.
Přečtěte si také: 3 znamení, kterým peníze protečou mezi prsty. Do středy nemají na oběd a nechápou proč
Úplný vrchol tvoří rarity z meziválečného období a legendární plechové vláčky, jejichž výroba skončila už v roce 1968. U nejvzácnějších kompletních sad v původní krabici může konečná částka přesáhnout i 50 000 korun. O výsledku přitom rozhodují maličkosti. Jediná chybějící matička, stopy rzi nebo neodborné přelakování srazí hodnotu i o desítky procent.
Orientační ceny podle stavu a stáří sady přehledně shrnuje následující tabulka:
| Stav a stáří sady | Obvyklá cena |
|---|---|
| Obehraná sada bez obalu | několik stovek až 1 500 Kč |
| Zachovalý Merkur z 50. a 60. let s krabicí, kompletními šroubky a návodem | 10 000–20 000 Kč |
| Nejvzácnější kompletní sady v původní krabici (meziválečné rarity, plechové vláčky) | přes 50 000 Kč |
Přečtěte si také: Většina Čechů tuhle knížku odložila do krabice na půdu. Sběratelé po ní pátrají a nabízejí až 69 000 Kč za kus
Nejvíc se takovým kouskům daří v aukcích, kde se zájemci navzájem přeplácejí. Než tedy starou krabici z půdy někomu narychlo prodáte, vyplatí se zjistit, co v ní vlastně máte. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Nemáte doma staré známky z ČSSR? Za tyhle konkrétní dají sběratelé i 9 milionů Kč.
Zdroje: https://www.merkurtoys.cz/merkur-historie, https://magazin.aktualne.cz/stavebnice-merkur-slavi-100-let-sikovny-zamecnik-poblaznil-d/r~1bea5c94714b11f0bf960cc47ab5f122/, https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/diky-stavebnici-merkur-vznikly-kontaktni-cocky-jeji-autor-byl-zatim-delnikem-ve-vlastni-tovarne-363538, https://www.umimeporadit.cz/kdo-najde-doma-starou-kovovou-stavebnici-merkur-muze-slavit-pokud-je-kompletni-ma-hodnotu-ojeteho-auta, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/hracky-socialismus-sberatelstvi/, https://www.kudyznudy.cz/aktuality/ceske-znacky-sto-let-se-stavebnici-merkur
