Kovová klika, dvě svisle umístěné metly proti sobě a dlaň, která musí pár minut točit. Tenhle obyčejný strojek poslední dobou láme rekordy na českých aukčních portálech. O konečné částce přitom rozhoduje hlavně jeden detail, který většina laiků přehlédne.
Vyražené logo na rukojeti dělá rozdíl
Sběratelé se na první pohled zaměřují přesně na jedno místo. Spodek rukojeti, případně boční stěnu rámu, kde se ze starého šlehače stane buď bezejmenný kus, nebo dohledatelný strojek s rodokmenem. Strojek bez čitelného loga, monogramu nebo vyraženého čísla modelu většinou končí v inzerci kolem 800 korun. Stejný šlehač se značkou, podle které jde výrobce identifikovat, vyšroubuje dražba klidně přes pět tisíc.
Mezi nejžádanější patří kusy z německých dílen z konce 19. a první poloviny 20. století a šlehače, které k pekařským potřebám prodávala firma Dr. Oetker. Prvorepublikové výrobní podniky mají pro tuzemské zájemce dodatečnou citovou hodnotu, ale za špičkové ceny jdou dnes hlavně dovozové německé strojky.
Přečtěte si také: Stál v každém obýváku za minulého režimu, v devadesátkách putoval na skládku. Dnes ho sběratelé vykupují i za 60 000 Kč
Cenové rozpětí v reálných aukcích
Anonymní kusy bez výrobní značky se v aukcích typicky pohybují kolem 800 Kč. Jakmile přibude dochovaná povrchová úprava a chod bez vůle, šplhá hranice běžně na 1 000 až 3 000 Kč. U strojků s dohledatelným štítkem, papíry nebo dobovým balením přesahuje konečná částka 5 000 Kč. Originální krabice s natištěnou cenovkou ze své doby dokáže navíc zdvojnásobit cenu, kterou by sám šlehač bez příslušenství získal.
| Stav šlehače | Cena v aukci |
|---|---|
| Funkční, ale bez čitelného loga | kolem 800 Kč |
| Běžný nález bez větší koroze | 1 000 až 3 000 Kč |
| Čitelná značka, dochovaná krabice, návod nebo garanční list | přes 5 000 Kč |
Patent z roku 1859 a značka Dover
Ruční rotační šlehač působí v Česku jako stoletý vynález, ale jeho kořeny sahají hlouběji. První variantu s točícími částmi nechal v roce 1856 patentovat baltimorský klempíř Ralph Collier. O tři roky později dvojice J. F. a E. P. Monroe z Massachusetts patentovala konstrukci s dvojicí proti sobě se točících metel a ozubeným převodem, kterou se podařilo skutečně rozšířit.
Přečtěte si také: Kdo si tohle přivezl z NDR, dnes sedí na pokladu. Němečtí sběratelé platí i 15 000 Kč
Velkosériovou výrobu Monroeova řešení rozjela firma Dover Stamping Company. Mezi lety 1870 a 1890 vypustila přes čtyři miliony kusů a od jejího jména pochází i zlidovělý anglosaský název „Dover beater“. Do českých kuchyní se mechanický šlehač dostal později přes Německo a prvorepublikové manufaktury.
Patina jako důkaz pravosti
Nejdražší laická chyba? Snaha rezavý strojek před prodejem důkladně vyleštit. Šedohnědé matné usazeniny, které kov během desetiletí v kuchyňské lince přirozeně nabral, znalci čtou jako stopu skutečného stáří. U dnešních replik tahle vrstva chybí, takže ji nejde podvrhnout.
Druhá běžná chyba? Nechat strojek odmočit v dřezu plném horké vody se saponátem. Aktivní složky moderních prostředků na nádobí reagují s ochranným lakem i vypalovaným smaltem, který znalci považují za součást autenticity. U takto poničeného kusu skončí dražba typicky na polovině hodnoty zachovalého strojku. Stačí ho zbavit prachu suchým hadrem, případně přejet místa nejhustší špíny utěrkou navlhčenou v čisté vodě.
Přečtěte si také: Běžný český zvyk ničí myčku rychleji než tvrdá voda. Přitom stačí 1 drobnost před spuštěním
Z police zpět do mísy
Některé hospodyně se starým šlehačem nechtějí jen dekorovat polici a posadí ho zpět ke sporáku. Husté máslové krémy, domácí majonéza nebo karamelové polevy si žádají citlivý ohled na konzistenci, a otáčející se klika dovolí přidat nebo ubrat tempo přesněji než elektromotor s pevnými stupni.
Vyplatí se kus chvíli prozkoumat, hlavně rukojeť a okraje rámu, kde bývá vyraženo logo. Pokud na strojku značku najdete, posunete ho z kategorie obyčejného bazarového nálezu za několik set korun mezi aukční položky, za které sběratelé zaplatí přes pět tisíc. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Stál v každém obýváku za minulého režimu, v devadesátkách putoval na skládku. Dnes ho sběratelé vykupují i za 60 000 Kč.
Zdroje: Autorský text, https://en.wikipedia.org/wiki/Mixer_(appliance), https://homethingspast.com/2012/02/19/antique-egg-beaters/, https://www.umimeporadit.cz/kdo-vlastni-tento-stary-typ-rucniho-slehace-na-klicku-drzi-v-ruce-poklad-sberatele-kuchynskeho-retra-za-nej-dnes-plati-tisice, https://www.tiscali.cz/tenhle-primitivni-slehac-mel-za-husaka-v-kuchyni-8-z-10-cechu-dnes-1-zachovaly-kus-jde-za-5-000-kc-656020, https://extrafit.cz/kdo-ma-doma-stary-rucni-slehac-ma-v-kuchyni-poklad-za-5-000-kc-sberatele-hledaji-tento-model/
