Zkuste to hned po večeři. Otevřete mrazák, sáhněte dozadu na boční stěnu a přejeďte po ní dlaní. Jestli pod prsty ucítíte souvislou vrstvu ledu, máte doma tichého žrouta peněz, o kterém většina lidí ani neví. Ta samá námraza přitom pomalu okrádá o chuť i vaše zásoby. Dobrá zpráva je, že se jí zbavíte za jedno odpoledne.
Led na stěně dře kompresor víc, než čekáte
Námraza vypadá neškodně, jenže se chová jako kožich přetažený přes chladicí systém. Vrstva ledu brání tomu, aby se chlad snadno dostával do vnitřního prostoru. Výparník se hůř prochlazuje a kompresor to musí dohnat delším během. Zapíná se častěji, dělá kratší pauzy a víc se zahřívá.
Účet za proud přitom není jediný problém. Kompresor, který jede skoro pořád, se opotřebovává rychleji a jeho oprava se u starších spotřebičů vyšplhá i na několik tisíc korun.
Přečtěte si také: Největší omyl při praní? Lidé pořád dělají to, co výrobci nedoporučují. Stojí je to i 1 500 Kč
Za centimetr ledu připlatíte stovky korun ročně
Kolik to reálně dělá? Odhady se u jednotlivých energetiků liší. Energetický rádce ČEZ uvádí, že centimetr námrazy zvedne spotřebu mrazicího oddílu až o 75 procent. U E.ON vychází až 30 procent už u tří milimetrů ledu. Záleží na modelu i tloušťce vrstvy, ale směr je jasný.
U běžného mrazáku s ručním odmrazováním vyjde centimetr ledu při cenách elektřiny z ledna 2026 zhruba na 900 korun ročně navíc.
Že to většina lidí neřeší, ukázala anketa serveru Mobify z května 2026. Dvě třetiny z 1 240 dotázaných přiznaly, že mrazák odmrazují, teprve když ledová vrstva přeroste pět centimetrů. To je z hlediska spotřeby pozdě o celé měsíce.
Přečtěte si také: Nádobí, které stálo v každé kuchyni za socialismu. Dnes za sadu dávají sběratelé až 50 000 Kč
Proč maso z namrzlého mrazáku chutná mdle
Ta samá vrstva ledu je varováním i pro vaše zásoby. Mrazák, kde bují námraza, obvykle víc kolísá v teplotě a pouští dovnitř vlhký vzduch. A právě kolísání teploty jídlu škodí nejvíc.
Když potravina mrzne pomalu nebo znovu a znovu roztává a tuhne, tvoří se v ní velké ostré ledové krystaly. Ty zevnitř trhají tkáň masa, ovoce i zeleniny a rozbíjejí jejich jemnou strukturu. Po rozmrazení pak jídlo pustí šťávu a místo šťavnatého kusu masa vám zbude vodnatá kaše.
Druhým nepřítelem je vzduch. Když se k jídlu dostane, vytáhne z povrchu vlhkost a vznikne takzvané spálení mrazem: našedlé suché skvrny a zatuchlá chuť. Takové jídlo není zdravotně závadné, o chuť a vůni ale přišlo. Svoje si vybere i čas, protože tuky pomalu oxidují a začnou být žluklé. U hovězího proto počítejte zhruba s rokem, u drůbeže asi s devíti měsíci a nejrychleji o kvalitu přijdou tučné ryby.
Přečtěte si také: Tenhle fotoaparát z ČSSR shánějí sběratelé po celém světě. Dochovalo se jich pár desítek
Odkud se v mrazáku bere led
Námraza není nic jiného než zmrzlá vzdušná vlhkost. Otevřenými dvířky se dovnitř dostane teplo z kuchyně a s ním vodní pára. Na vymrzlých stěnách se okamžitě sráží a přimrzá, takže s každým nakouknutím vrstva ledu povyroste.
Přidávají se další viníci:
- Popraskaná nebo ztvrdlá guma kolem dvířek netěsní a pouští dovnitř teplo.
- Z vlažného nebo neuzavřeného jídla se odpařuje voda, která na chladných plochách namrzne.
- Když je mrazák nacpaný k prasknutí, vzduch mezi balíčky nemá kudy proudit.
- Roli hraje i vlhko v kuchyni, třeba když se hodně vaří.
Sám o sobě žádný z těchto faktorů silnou námrazu nezpůsobí, dohromady a při dlouhém odkládání ale led naroste rychle.
Přečtěte si také: Prohrabejte šuplíky po prarodičích. Jestli se tam válí tahle maličkost z ČSSR, sběratelé vám zaplatí i 650 000 Kč
Jak mrazák zbavit ledu a udržet ho čistý
Odmrazení je otázka jednoho odpoledne. Vyndejte potraviny do chladu, spotřebič odpojte ze zásuvky a nechte dvířka otevřená, ať led sám odtaje. U silnější vrstvy tání urychlí miska s horkou vodou postavená dovnitř, jinak stačí trpělivost a hadr. Nakonec vnitřek pořádně vytřete a vysušte, aby zbytková voda hned znovu nenamrzla.
Aby se led tak rychle nevracel, vyplatí se držet pár návyků:
- Jídlo před vložením nechte vychladnout a balte ho těsně, ideálně do vakuových sáčků nebo aspoň do zipových, ze kterých vymáčknete vzduch.
- Dvířka zavírejte pečlivě a neotvírejte je zbytečně.
- Občas zkontrolujte těsnění: přivřete do dveří list papíru, a pokud snadno vyklouzne, guma už netěsní.
- U klasického mrazáku počítejte s odmrazením jednou až dvakrát ročně, nejpozději když vrstva přesáhne půl centimetru.
Přečtěte si také: Nemáte doma po dědovi tuhle maličkost z ČSSR? Lidé neví, že má hodnotu i 50 000 Kč a vyhazují ji
Pomoct může i technologie No Frost, která ventilátorem rozhání vlhkost, takže se led netvoří. Nižší účet ale sama o sobě nezaručí, protože ventilátor i automatické odtávání taky spotřebují proud. Vyplatí se hlavně tomu, kdo by jinak nechal led narůst do pořádné vrstvy. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Největší omyl při praní? Lidé pořád dělají to, co výrobci nedoporučují. Stojí je to i 1 500 Kč.
Zdroje: https://energozrouti.cz/clanek/vyplati-se-odmrazovat-mrazak-kazdy-mesic-zjistili-jsme-kolik-energie-stara-namraza-opravdu-stoji, https://www.umimeporadit.cz/vetsina-lidi-pouziva-mrazak-uplne-spatne-pak-se-divi-ze-jidlo-chutna-divne-a-rychleji-starne, https://www.apetitonline.cz/zajimavosti/jak-spravne-mrazit-potraviny-rychle-zmrazeni-chut-kvalita, https://www.ceskestavby.cz/clanky/proc-se-v-nam-lednici-stale-tvori-namraza-a-jak-tomu-zabranit-32002.html, https://www.tiscali.cz/centimetr-namrazy-v-mrazaku-zvedne-ucet-za-elektrinu-o-75-vetsina-cechu-ji-nechava-narust-klidne-na-pet-702710
