Vyklízení bytu po prarodičích nebo velký jarní úklid občas vynese na světlo věci, kterým už dávno nikdo nevěnoval pozornost. Bývá mezi nimi i plechovka nebo zažloutlá obálka plná starých drobných mincí, které dnes už neplatí a působí jako obyčejný kov určený tak akorát do sběru. Právě tady se ale někdy skrývá překvapení. Zkušení sběratelé totiž po několika konkrétních kouscích doslova pasou a jsou ochotní za ně sáhnout pořádně hluboko do kapsy.
Proč je jedna mince bezcenná a druhá malé jmění
O tom, jestli má stará mince hodnotu, rozhodují hlavně dvě věci. Tou první je náklad, tedy kolik kusů se dané mince vůbec vyrazilo. Čím méně, tím vzácnější. Tou druhou je zachovalost. Ohmataný kousek s oděrkami má cenu zlomku toho, co mince, která vypadá jako čerstvě z mincovny.
Svou roli hraje i to, kolik mincí se do dneška reálně dochovalo. Spousta drobných se za desítky let ztratila, poškodila nebo skončila ve šrotu, takže i původně běžná ražba může být dnes rarita. A pak je tu ještě jedna kategorie, která sběratele přitahuje ze všeho nejvíc.
Přečtěte si také: Vezměte dnes do ruky starý smaltovaný hrnec a otočte ho. Pokud uvidíte 1 značku, máte v kuchyni poklad
Výrobní vada, která z drobáku udělá poklad
Sběratelskou senzaci občas udělá i úplně obyčejná mince, na které se při ražbě něco nepovedlo. Motiv může být vůči okraji natočený, část letopočtu se nevyrazila, nebo ražba omylem dopadla na plíšek připravený pro jiný nominál. Takovým odchylkám se říká chyboražby a numismatici po nich jdou možná úplně nejvíc.
Rozdíl v ceně přitom bývá obrovský. Kus, který by v obchodě prošel jako běžná desetikoruna, může s výraznou vadou u sběratelů stát tisíce korun, a u opravdových unikátů se dostáváme mnohem výš. Proto se vyplatí prohlížet drobné pozorně a hlídat i maličké odchylky od toho, jak má mince vypadat.
Mince z 90. let, které stojí za druhý pohled
Nemusíte mít doma jen předválečné stříbro. Cenné kousky se skrývají i mezi mincemi, které jsme sami běžně nosili v peněžence. Skutečnou legendou je mezi numismatiky desetikoruna z roku 1993 pocházející ze zkušební ražby. Prozradí ji jeden nenápadný rozdíl: zkratka „Kč“ na rubu je vyvedená drobnějším písmem, jehož horní okraj se linky nad ním sotva dotýká. Odhaduje se, že se jich mezi lidi dostalo jen zhruba tisíc kusů, a v dražbách se proto jejich cena šplhá do řádu statisíců.
Přečtěte si také: Kdo má ve vitríně tuhle křišťálovou vázu po babičce, ať ji nevyhazuje, sběratelé za ni platí i 17 000 Kč
Sběratelé pasou i po desetikoruně z roku 1995 s nápisem Specimen. Těch vzniklo jen kolem sta kusů, takže poptávka po nich vysoko převyšuje nabídku. U obou platí, že rozhoduje každý detail, a proto se vyplatí mince pořádně prohlédnout, než je odložíte zpátky.
Staré haléře, které rozhodně nepatří do koše
Skutečné poklady se ale nejčastěji skrývají mezi předválečnými a poválečnými haléři. Nejvýš ze všech míří pětadvacetihaléř ročník 1932, který pochází ze zkušební ražby. Zachovalý exemplář vynese i přes sto tisíc korun, takže právě on naplňuje slib z titulku. O poznání dostupnější je tříhaléř ražený roku 1962, který už nesl nový státní znak. Ve výborném stavu za něj padne kolem deseti tisíc. Ještě o kousek výš se dostává dvacetihaléř z roku 1947, kterého mincovna vypustila jen malé množství a jeho cena se blíží patnácti tisícům.
Úplným snem každého sběratele je pětihaléř z roku 1924. Kremnická mincovna ho tehdy podle plánu neměla vůbec vyrobit, jenže pár exemplářů se i tak dostalo mezi lidi. Dnes se v dražbách prodává za částky přesahující půldruhého milionu korun. Tenhle konkrétní kousek doma nejspíš nenajdete, dobře ale ukazuje, kam až můžou ceny obyčejně vypadajících mincí vystřelit.
Přečtěte si také: Tenhle starý porcelánový talíř se prodává na internetu i za 1 000 Kč. Čechům se doma válí už od ČSSR a neví o tom
Pro přehled shrnuje nejčastěji zmiňované vzácné kousky následující tabulka:
| Mince | Rok | Čím je zvláštní | Orientační hodnota |
|---|---|---|---|
| Desetikoruna | 1993 | zkušební ražba, drobnější písmo „Kč“ těsně u horní linky | statisícové částky na aukcích |
| Desetikoruna | 1995 | ražba s nápisem Specimen, jen kolem sta kusů | poptávka vysoko převyšuje nabídku |
| Pětadvacetihaléř | 1932 | zkušební ražba, pěkně zachovalý kus | přes sto tisíc korun |
| Dvacetihaléř | 1947 | nízký náklad ražby | k patnácti tisícům korun |
| Tříhaléř | 1962 | nový státní znak, výborný stav | kolem deseti tisíc korun |
| Pětihaléř | 1924 | vůbec se neměl vyrazit, uniklo jen pár kusů | přesahující půldruhého milionu korun |
Než drobné odnesete prodat
Pokud narazíte na minci, která by mohla mít hodnotu, hlavně ji nezačněte čistit. Leštění a drhnutí poškodí povrch a sběratelskou hodnotu obvykle jenom sníží. Nechte kousek přesně tak, jak je.
Přečtěte si také: Za Husáka stál pár Kčs, dnes za něj sběratelé dávají i 2 000 Kč. Tenhle mixér měl doma skoro každý
Než ho pustíte z ruky, nechte si ho ocenit u zkušeného numismatika nebo v aukční síni. Odborník pozná, jestli jde o pravou vzácnost, běžnou ražbu, nebo dokonce padělek, kterých se u nejcennějších mincí objevuje spousta. Ceny navíc rok od roku rostou, takže staré drobné se rozhodně nevyplatí házet do sběru. Možná máte v šuplíku po babičce malé jmění a ani o tom nevíte. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Vezměte dnes do ruky starý smaltovaný hrnec a otočte ho. Pokud uvidíte 1 značku, máte v kuchyni poklad.
Zdroje: https://www.numismatikasova.cz/radce/vzacne-ceske-mince-obehove-10kc-20kc-50kc-a-dalsi/, https://www.aurea.cz/vzacne-mince/, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/halere-mince-aukce-vzacnost/, https://zlataky.cz/aktuality/vzacne-ceske-mince-a-bankovky-s-vysokou-sberatelskou-hodnotou, https://zlatemince.cz/vzacneceskemince.htm
