Kdo někdy vyklízel po prarodičích, dobře zná tu chvíli. Z kdejakého šuplíku se najednou vysypou plastové háčky, kterých si nikdo desítky let nevšiml. Většina lidí je rovnou vyhodí, aniž by je napadlo, co drží v ruce. Přitom právě tahle drobnost je dnes mezi sběrateli žhavým zbožím a některé kusy z ní svým majitelům přinesou hezkých pár tisíc. Hodnotu téhle nenápadné drobnosti potvrzuje i jedna překvapivá maličkost. Své místo si vysloužila i ve sbírkách Národního muzea.
Drobnost, kterou znala celá generace
Řeč je o céčkách. Malé plastové výlisky ve tvaru písmene C, sotva o velikosti centimetru a půl, dnes vyvolávají v každém, kdo chodil v osmdesátkách na základku, vlnu nostalgie. Vznikala v různobarevných variantách, od pastelových přes syté barvy až po průsvitné a fosforeskující kousky. Z céček se spojovaly dlouhé řetězy, vyráběly improvizované šperky a hlavně se vášnivě sbírala. Kdo měl plný pytlík, byl ve třídě hvězdou.
Z neúspěšného nápadu k dětskému pokladu
Málokdo dnes tuší, že céčka se původně jako hračka vůbec nevyráběla. Přišlo s nimi výrobní družstvo Maják v Jablonci nad Nisou. Plán byl jiný. Nejdřív měla zdobit dámské minisukně, později sloužit jako oddělující závěsy do otevřených dveří. Ani jeden nápad se ale nechytil a kupy neprodaných kousků se nahromadily před továrnou.
Přečtěte si také: Stál v každém obýváku za minulého režimu, v devadesátkách putoval na skládku. Dnes ho sběratelé vykupují i za 60 000 Kč
Pak se stalo to, na co podnik nemohl přijít ani v té nejodvážnější marketingové strategii. Plastové výlisky si u brány továrny začaly brát děti. A během krátké chvíle z toho byl fenomén, který si vyžádal vlastní pravidla, vlastní hierarchii a vlastní měnu.
Když céčka tvořila měnu školního dvora
Pro děti, hlavně holčičky, nepředstavovala céčka jen ozdobu. Fungovala jako paralelní platidlo. Vyměňovala se, smlouvala, půjčovala. Za jeden opravdu vzácný kousek si dokázal jejich majitel zajistit klidně i deset běžných. Tahle směna byla pro mnohé prvním kontaktem s tím, co dnes nazýváme obchodním vyjednáváním.
K oblíbeným zábavám patřila i hra zvaná čára. Stačila tabulová křída, kus asfaltu a hrst plastových háčků. Děti je házely k nakreslené čáře a vítěz, který se s nimi dostal nejblíž, shrábl všechny ostatní. Zábava na celou hodinovou pauzu, a to za pár korun strávených v hračkářství.
Přečtěte si také: Kdo si tohle přivezl z NDR, dnes sedí na pokladu. Němečtí sběratelé platí i 15 000 Kč
Když pak v roce 1984 nazpíval Michal David svůj hit s názvem „Céčka, sbírá céčka“, měla móda céček zajištěnou popularitu na celý zbytek osmdesátých let.
Která céčka mají dnes opravdu hodnotu
Pokud vyklopíte sáček a uvnitř najdete běžné základní barvy, tedy klasickou červenou, modrou nebo bílou, nadšení sběratelů s tím nevyvoláte. Tyhle varianty se vyráběly v obřích množstvích a dnes mají spíš sentimentální hodnotu.
Jiná je to ale s několika konkrétními typy. Mezi sběratelsky nejžádanější patří fosforová céčka, která ve tmě světélkují, protože ta byla nedostatkovým zbožím už za totality. Vysoko se cení i perleťové varianty, neonové odstíny, průhledné kusy s glitry a takzvané dvoubarevné výlisky. A pokud v hromádce narazíte na netypické tvary, třeba paragrafy, géčka nebo eska, máte vyhráno. Patří k absolutnímu vrcholu sběratelského trhu.
Přečtěte si také: Běžný český zvyk ničí myčku rychleji než tvrdá voda. Přitom stačí 1 drobnost před spuštěním
Kolik za ně dnes můžete dostat
Cena jednoho kusu vzácného céčka se může na aukci vyšplhat na stovky korun. Skutečné peníze ale dělají kompletní sady, řetízky a originální balení, za které jsou sběratelé na portálech jako Aukro ochotní zaplatit klidně i tisíce korun. Zájem o retro hračky z osmdesátek navíc už několik let v řadě roste a poptávka neopadá.
Co všechno na céčkách fascinuje, dokazuje i jedno opravdu prestižní zařazení. Tahle plastová maličkost se stala součástí stálé expozice Národního muzea věnované novodobým českým dějinám. Když má někde své místo, pak rozhodně i ve vašem starém šuplíku po babičce zaslouží druhý pohled. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Stál v každém obýváku za minulého režimu, v devadesátkách putoval na skládku. Dnes ho sběratelé vykupují i za 60 000 Kč.
Zdroje: Autorský text, https://www.kupi.cz/magazin/clanek/24855-cecka-plasticka-hracka-80-90-leta-retez-cara-kde-koupit-dnes, https://www.fajntip.cz/clanky/po-tehle-blbince-ze-socialismu-jdou-sberatele-uplne-nejvic-preplati-ji-klidne-stonasobne-20260429-9887.html, https://nasregion.cz/ceckomanie-byla-hitem-80-let-kdo-ji-pamatuje-ten-vi-ze-fosforova-byla-proste-nej-59633/, https://www.umimeporadit.cz/kdo-ma-doma-stare-cecka-nebo-sklenene-kulicky-mel-by-zbystrit-mezi-sberateli-se-ted-plati-tisice-za-konkretni-barvy, https://www.extralife.cz/historie-cecek-ktere-mely-slouzit-jako-zavesy-sberatelske-silenstvi-ovladlo-celou-generaci_1798, https://www.tiscali.cz/nemate-na-pude-po-babicce-tuhle-malickost-v-cssr-ji-mela-skoro-kazda-zena-a-dnes-za-ni-nabizi-sberatele-az-5-000-kc-662119
Přečtěte si také: Ani máslo, ani sádlo. Do Česka dorazil trik na bramborák z Polska. Je díky němu křupavý a nikdy se nerozpadne
