Když po prarodičích vyklízíte byt nebo chalupu, je svůdné mávnout rukou nad těžkým modrým pekáčem ve spodní polici kredence a hodit ho do kontejneru. Jenže právě tady často leží malý poklad. Pokud má na dně tu správnou ražbu, dají za něj dnes sběratelé i tisíce korun.
Jihočeský poklad z babiččiny kuchyně
Smaltované hrnce, rendlíky a pekáče byly za socialismu samozřejmou výbavou každé domácnosti. Nikoho tehdy nenapadlo, že obyčejný pekáč na husu z Vánoc bude jednou předmět, po kterém se shánějí lidé na aukcích. Dnes se podobné kousky pravidelně objevují na bazarech a aukčních portálech, kde si sběratelé vybírají hlavně podle jedné věci, a tou je značka na dně.
Pekáče vyráběly v Československu hlavně dva národní podniky. Hlavní hvězdou je českobudějovický Sfinx, vedle něj se na aukcích objevují i kusy z pražského Smaltumu. Hraje v tom roli kvalita zpracování, paměť na vlastní dětství v babiččině kuchyni a fakt, že se těchto kusů dochovalo méně, než by si člověk myslel.
Přečtěte si také: Tahle maličkost stála za dob ČSSR 45 Kčs. Dnes ji hledají sběratelé po celém světě a nabízí za ni klidně i 40 000 Kč
Od českobudějovické továrny do 80 zemí světa
Tradice smaltoven v Českých Budějovicích sahá do konce 19. století. První továrna na smaltované plechové nádobí ve městě vznikla už v roce 1893. Po druhé světové válce se ze tří původně samostatných smaltoven stal jeden národní podnik, který nesl jméno Sfinx.
Vrcholné období prožíval podnik v osmdesátých letech, kdy se zařadil mezi nejvýznamnější smaltovny celého kontinentu. Tehdejší produkce odcházela na export do osmdesátky států po celém světě. Výroba smaltovaného nádobí pod značkou Sfinx skončila v roce 2005, kdy se po jedenácti dekádách provoz zastavil. Právě proto je dnes každý dochovaný kus pro znalce zajímavý.
Co rozhoduje o ceně: značka, stav a oťuky
Než cokoli z kuchyně po babičce odnesete pryč, otočte to dnem nahoru. Sběratelé hledají v první řadě výrobní ražbu. Sfinx měl své specifické logo, podle kterého se pravost dá ověřit. Bez čitelné značky končí hodnota i u jinak pěkného kousku spíš jako dekorace.
Přečtěte si také: Nemáte v kredenci tuhle starou lžičku? Sběratelé za ni dnes nabízí ve výkupu i 1 500 Kč a Čechům se válí doma bez povšimnutí
Druhým kritickým bodem je stav smaltu. Smalt je v jádru sklo natavené na kovovém podkladu při vysokých teplotách. Jakmile někde popraská nebo se odlomí, dostane se vzduch ke kovu a začíná rez. Hluboký oťuk, odprýsknutí na okraji nebo prasklina dokážou cenu srazit i o desítky procent. Naopak rarity představují kusy s neporušeným povrchem a zřetelně čitelným logem. Pokud k pekáči zázrakem zůstala i původní poklice, hodnota dál roste.
Kolik za pekáč po babičce dnes dostanete
Cenové rozpětí na trhu je široké. Ošoupané pekáče s odprýskaným smaltem se na bazarech vydraží za pár stovek a slouží spíš jako kuchyňská dekorace na chalupu. U pěkně zachovalých kusů, kde se ražba dá bez problémů přečíst, se cena pohybuje v řádu tisíců.
U výjimečných nálezů, kdy je smalt nedotčený a ražba budějovické továrny dobře patrná, ceny v dražbě překračují i šest tisíc korun. Trend cen smaltu z dob socialismu jde už několik let pomalu, ale stabilně nahoru.
Přečtěte si také: Sukně, které zakryjí boky: Češky přišly na 1 střih, který opticky ubere až 5 kilo
Než ho začnete leštit
První instinkt po nálezu starého pekáče bývá vrhnout se na něj s drátěnkou a silným odmašťovačem. To je ale nejhorší krok, jaký můžete udělat. Tvrdé štětky a drátěnky nadělají na smaltu rýhy, agresivní chemie ho naruší a sběratelská hodnota okamžitě klesá. Pod nánosem mnohdy leží i patina, kterou znalci berou jako důkaz, že nejde o moderní napodobeninu, ale o pravý kus z minulého století.
K základní očistě stačí vlažná voda a měkká houbička. Pokud chcete pekáč nabídnout dál, vyfoťte ho pečlivě ze všech stran, hlavně dno s ražbou, a porovnejte ukončené aukce na portálech, ať víte, za kolik podobné kusy reálně skončily. Babiččin pekáč na husu má dnes hodnotu, kterou by si v sedmdesátých letech nikdo neuměl představit. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Tahle maličkost stála za dob ČSSR 45 Kčs. Dnes ji hledají sběratelé po celém světě a nabízí za ni klidně i 40 000 Kč.
Zdroje: Autorský text, https://cs.wikipedia.org/wiki/Sfinx_(podnik), https://jihlavsky.denik.cz/hobby/osudy-znamych-jihoceskych-firem-a-jejich-vyrobky-20220630.html, https://extrafit.cz/za-socialismu-to-stalo-3-kcs-a-dnes-za-to-sberatele-nabidnou-klidne-6-000-kc-podivejte-se-jestli-to-nemate-v-komode-po-babicce/, https://www.umimeporadit.cz/tohle-stare-kuchynske-nacini-vypada-jako-bezcenny-kram-pro-sberatele-muze-mit-cenu-maleho-pokladu/, https://www.umimeporadit.cz/stal-3-kcs-a-lezel-v-kazde-socialisticke-kuchyni-dnes-za-nej-sberatele-nabizeji-pres-6-000-kc/
Přečtěte si také: Nejlepší barva vlasů proti stárnutí: kadeřnice radí 1 odstín, který ubere i 10 let
