Zděděná sada příborů obvykle roky leží v šuplíku a při úklidu putuje do výkupu kovů za pár korun. Přitom se mezi obyčejnými kusy může skrývat věc, o kterou se sběratelé přetahují. Poznáte ji podle jediného drobného razítka, které skoro nikdo nehledá. Kouzelné logo výrobce z příboru poklad neudělá, ale u kompletních stříbrných souprav se ceny šplhají opravdu vysoko. Než tedy něco vyhodíte, věnujte příborům pár minut.
Kolik můžou staré příbory vynést
Cenu určují hlavně tři věci dohromady: z čeho je příbor vyrobený, jak je sada úplná a čí značku nese. Samotné stáří velkou roli nehraje. Postříbřené a alpakové soupravy zůstávají levné i v kompletním stavu, běžně jde o stovky až nižší tisíce korun. Jakmile ale v ruce držíte pravé stříbro, cena vyskočí do desetitisíců.
Nejvýš se dostanou celé soupravy pro šest či dvanáct osob, které se dochovaly i s původní kazetou. Rozházená hrstka lžic vynese jen zlomek proti ucelenému kompletu. U vyhledávaných prvorepublikových sad od proslulých dílen se cena na aukcích vyšplhá i přes sto tisíc korun a o výsledné částce pak rozhoduje hlavně jméno dílny a poptávka sběratelů.
Přečtěte si také: Vezměte dnes do ruky starý smaltovaný hrnec a otočte ho. Pokud uvidíte 1 značku, máte v kuchyni poklad
Puncovní značka prozradí pravé stříbro
Naleštěné čelo příboru vám o hodnotě neřekne nic. Rozhodující razítka najdete až na rubu rukojeti nebo na krčku lžíce, kde je oko snadno mine. Nejdůležitější je státní punc. Ten úředně stvrzuje pravost stříbra, a když chybí, jde skoro jistě o obecný kov bez sběratelské ceny.
Tvar puncu prozradí i původ. České stříbro nese drobnou zvířecí figuru, nejčastěji kamzíka, u menších kusů zajíce. Kusy z časů Rakouska-Uherska mají hlavičku bohyně Diany a na prvorepublikovém stříbře bývá československý znak s trojvrším a křížkem. Pravost si dnes kdokoli ověří online v rejstříku Puncovního úřadu. A pozor, dokud nevíte, co držíte, nedrhněte příbor agresivními pastami. Sedřená patina a jemné rytiny totiž cenu srazí dolů.
Stejné číslo, dva úplně jiné významy
Spousta majitelů narazí na rukojeti na číslo a hned ho bere jako důkaz stříbra. Háček je v tom, že totéž číslo může vypovídat o dvou naprosto odlišných věcech. Záleží, jestli jde o masivní stříbro, nebo o pokovený obecný kov.
Přečtěte si také: Kdo má ve vitríně tuhle křišťálovou vázu po babičce, ať ji nevyhazuje, sběratelé za ni platí i 17 000 Kč
| Číslo na příboru | Co ve skutečnosti měří |
|---|---|
| 800, 835, 925 | ryzost stříbra, tedy podíl čistého kovu (925 = 92,5 %) |
| 60, 90, 120 | jen tloušťku pokovení, o stříbře uvnitř nic neříká |
Právě tady se dělá nejvíc omylů. Souprava s vyraženým číslem 90 budí dojem drahé sady, jenže právě 90 bylo u pokovených příborů naprosto běžné a stříbra je v takovém kusu jen tenoučká vrstva. Kdo si toho nevšimne, klidně za pokovený kus zaplatí jako za masivní stříbro.
Značky, po kterých sběratelé jdou
Nejběžnější je alpaka z rakouské značky Berndorf. Poznáte ji podle puncu, kde je slovo Alpaka vsazené do oválu nebo podkovy. Slovenský Sandrik ze vsi Dolné Hámre vyrábí od roku 1895 a jeho podpisem je ražená rozeta složená z kroužků. Obě firmy se v listopadu 1991 spojily do podniku Berndorf Sandrik. Sandrik má i muzejní stopu, jeho funkcionalistické návrhy z 30. let patří do sbírek pražského Uměleckoprůmyslového musea. Pro sběratele je to signál kvality dílny, konkrétní cenu kusu to ale samo nezaručí.
Přečtěte si také: Tenhle starý porcelánový talíř se prodává na internetu i za 1 000 Kč. Čechům se doma válí už od ČSSR a neví o tom
Logo samotné ale bohatství nezaručí. I zvučné dílny vyráběly levné nerezové a alpakové řady pro běžné domácnosti, takže značka bez stříbrného puncu zůstává obyčejným nádobím. Skutečný skok v ceně přináší až autorská značka mistra, v cizině zvaná maker’s mark. Když se pod ní skrývá jméno slavné dílny, sběratelé platí hlavně za prestiž a ruční práci a hmotnost kovu jde stranou.
Jak sadu zpeněžit bez ztráty
Největší chyba je zamířit rovnou do výkupu nebo zastavárny. Tam počítají jen hmotnost kovu, klidně vám dají pár tisíc, a i cenný servis pak většinou skončí v tavicí peci. Sběratelská přirážka, která bývá vyšší než hodnota samotného stříbra, vám tím propadne.
Cennější sady proto raději nabídněte v renomované aukční síni nebo na ověřeném aukčním portálu, kde na ně narazí opravdoví zájemci. Nejdřív si ale v klidu prohlédněte razítka na rubu. Těch pár minut rozhodne o tom, jestli máte doma bezcenný plech, nebo malé rodinné jmění. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Vezměte dnes do ruky starý smaltovaný hrnec a otočte ho. Pokud uvidíte 1 značku, máte v kuchyni poklad.
Přečtěte si také: Za Husáka stál pár Kčs, dnes za něj sběratelé dávají i 2 000 Kč. Tenhle mixér měl doma skoro každý
Zdroje: https://www.nespechej.cz/clanky/bezny-pribor-retro-poklad-20250530-4480.html, https://www.fajntip.cz/clanky/stare-pribory-po-babicce-mohou-mit-cenu-az-100-000-kc-rozhoduje-znacka-na-zadni-strane-20260831-11091.html, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/znacka-stribro-cena/, https://www.sberatel.com/diskuse/sberatel/identifikace-puncu-stari-a-materialu-19771, https://www.tiscali.cz/kdo-ma-doma-pribory-v-puvodnim-pouzdre-at-se-podiva-na-rukojet-sberatele-za-ne-plati-az-65-000-kc-727202
