Sběratelé dnes po celém Česku shánějí staré kuchyňské náčiní a zájem o něj roste. Mezi nejžádanější patří těžké kovové formy na bábovku, jaké se v mnoha domácnostech roky válejí bez povšimnutí. Než takovou formu při úklidu hodíte do sběru, zkuste si ji pozorně prohlédnout. U vzácného kousku totiž cena vyšplhá do překvapivých výšek.
Poklad se pozná podle barvy kovu
Cenu určuje především materiál, teprve pak stáří. Na úplném vrcholu stojí měď. Poznáte ji podle nazlátle červeného nádechu a tenké cínové vrstvy uvnitř, která svítí do stříbrna. Cín tam řemeslník dal záměrně, aby se měď nesetkala přímo s těstem. Každý takový kus kdysi vznikal ručně pod kladivem, takže nese drobné nerovnosti a dvě totožné formy prakticky neexistují.
Kolik taková měď stojí? V bazaru bývá k mání do dvou tisíc korun, jenže jakmile se o pěkný kus začnou v aukci přetahovat zájemci, cena vyskočí na několik tisíc. Litina a keramika z devatenáctého století vyjdou v dobrém stavu zhruba na dva až pět tisíc a úplná špička, ručně tepaná měď s původní cínovou výstelkou, se vyšplhá i na desítky tisíc korun. Reálné aukce to potvrzují: na Aukru se objevila měděná forma ve tvaru raka z doby kolem roku 1900 s cenovkou 4 500 korun.
Přečtěte si také: Vezměte dnes do ruky starý smaltovaný hrnec a otočte ho. Pokud uvidíte 1 značku, máte v kuchyni poklad
Většina forem ale žádné jmění neschovává
Většina forem takové jmění pochopitelně neschovává. Odlehčené hliníkové kousky, smaltované plechy nebo kamenina s hnědou polevou, jakou znal skoro každý domov, jdou za nižší stovky korun a i u pěkně zachovalého kusu se cenovka zastaví kolem 900 korun. Nahoru ji táhnou hlavně motivy, které se dnes už nevyrábějí. Sběratelé jdou po figurálních tvarech, ať je to rak, ryba nebo beránek, a po ozdobných vzorech v duchu art deco.
Orientační cenové hladiny podle materiálu shrnuje následující přehled:
| Materiál / typ formy | Orientační cena |
|---|---|
| ručně tepaná měď s původní cínovou výstelkou | desítky tisíc Kč |
| měď, žádaná a dochovaná (dražba) | několik tisíc Kč |
| starožitná litina nebo keramika | 2 000 až 5 000 Kč |
| měď (bazar) | kolem 2 000 Kč |
| hliník, smaltovaný plech, kamenina | pár set korun, u dochovaných kolem 900 Kč |
Přečtěte si také: Kdo má ve vitríně tuhle křišťálovou vázu po babičce, ať ji nevyhazuje, sběratelé za ni platí i 17 000 Kč
Napovědět dokáže i pár detailů, které ověříte doma u linky. Otočte formu dnem vzhůru a projeďte spodek s okraji. Bývá tam schovaná ražba, kterou dílna kus podepsala, třeba monogram tvůrce nebo jméno místa původu, a ta se dá dohledat ve sběratelských katalozích. Vyhledávaná je i vyražená zkratka GES. GESCH., stará patentová ochrana. Obecně platí, že čím je forma těžší a její reliéf hlubší, tím víc za ni dají.
Ruční práce, která už se nevrací
Proč je starých měděných forem tak poskrovnu, vysvětluje historie řemesla. Ještě v první polovině devatenáctého století žádný stroj formy nevyráběl. Ručně je z měděného a mosazného plechu vytepávali specializovaní řemeslníci, mezi které patřili mědikovci i pasíři. Taková dřina ovšem nebyla levná, a tak podobné náčiní mívaly doma spíš zámožnější rodiny z měšťanských a šlechtických kruhů.
Zhruba v polovině devatenáctého století ruční tepání nahradila kovotlačitelská a lisovaná tovární výroba. Do dneška se tak zachoval jen zlomek ručně dělaných kousků a další generace je stále ztenčují. A právě odtud pramení jejich dnešní cena.
Přečtěte si také: Tenhle starý porcelánový talíř se prodává na internetu i za 1 000 Kč. Čechům se doma válí už od ČSSR a neví o tom
Jedno drhnutí a hodnota je pryč
Tmavá vrstva, kterou stará forma po letech získá, vypadá jako obyčejná zašlá špína, jenže právě ona rozhoduje o penězích. Říká se jí patina, odhadci si jí cení vůbec nejvíc a uměle ji vytvořit nedokážete. Nejhorší, co tedy můžete udělat, je pustit se do leštění. Kdo formu vydrhne drátěnkou nebo silným odmašťovačem na holý lesklý kov, připraví se klidně o tři tisíce korun a vážní zájemci nad ní jen mávnou rukou.
Když ji chcete jen oprášit, stačí ji zlehka otřít suchým hadříkem a víc neřešit. Důkladnější zásah nebo renovaci nechte na někom, kdo starožitnostem rozumí.
Než ji odnesete do sběru
Zdědili jste těžkou kovovou formu a netušíte, k čemu je? S odvozem do sběru raději počkejte. Nejvíc zájemců oslovíte na aukčním serveru typu Aukro, kde cenu vyženou sami dražitelé přihazováním. Druhá cesta vede za starožitníkem, který kus buď rovnou koupí, nebo vám aspoň nezávazně poví, jakou má hodnotu.
Přečtěte si také: Za Husáka stál pár Kčs, dnes za něj sběratelé dávají i 2 000 Kč. Tenhle mixér měl doma skoro každý
Opatrní buďte i opačným směrem, když formu naopak sháníte. Čas od času se vynoří novodobé napodobeniny mědi, uměle sestárlé tak, aby budily dojem starožitnosti. Od pravého kusu je bez zkušeností skoro nikdo nerozezná, takže u dražších forem se vyplatí jít přes prověřené starožitnictví nebo aukční dům. A když se ukáže, že velkou tržní cenu vaše forma nemá, zůstane vám aspoň památka po předcích, ve které upečete další nedělní bábovku. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Vezměte dnes do ruky starý smaltovaný hrnec a otočte ho. Pokud uvidíte 1 značku, máte v kuchyni poklad.
Zdroje: https://www.blesk.cz/clanek/radce/846756/nevyhazujte-stare-formicky-na-pracny-nektere-kusy-sberatele-vykupuji-za-tisice.html, https://cs.wikipedia.org/wiki/Kovotepectví, https://www.nespechej.cz/clanky/za-stare-formy-na-peceni-vam-dnes-sberatele-urvou-ruce-za-beranka-plati-500-kc-rak-je-primo-zlaty-dul-20260807-9707.html, https://www.tiscali.cz/stara-forma-na-babovku-po-babicce-muze-mit-cenu-nove-trouby-vetsina-lidi-ji-pritom-vyhodi-za-200-kc-711155, https://www.tiscali.cz/kdo-mel-za-cssr-tuhle-formu-na-babovku-byl-v-kuchyni-kral-dnes-ji-sberatele-vykupuji-i-za-5-000-kc-747266
