Většina lidí projede drobné mezi prsty a hodí je do kasičky, aniž by se na ně pořádně podívala. Přitom mezi obyčejnými korunami a desetikorunami z devadesátých let se dodnes potuluje pár kousků, za které by nadšenci dali i malé jmění. Ten nejcennější vznikl omylem hned na startu české měny a do peněženek se dostal způsobem, jaký by dnes v mincovně nikdo nepřipustil.
Desetikoruna, kterou do oběhu pustili seřizovači automatů
Když se v roce 1993 rozjížděla nová česká koruna, část mincí razila mincovna v německém Hamburku. Právě odtud pochází desetikoruna, kterou dnes sběratelé shánějí ze všeho nejvíc. Vznikla ve zkušební sérii, jíž se povedlo vyrobit zhruba tisíc kusů.
Do peněženek se dostala kuriózní cestou. Technici, kteří chystali mincovní automaty na nové platidlo, dostali korunové novinky do ruky s předstihem před veřejností. U téhle varianty se ale ukázal problém. Písmena „Kč“ byla tak drobná, že je podle předsedy pražské pobočky České numismatické společnosti Zdeňka Petráně „ani slepí nerozpoznali hmatem“. Zkratku proto narychlo zvětšili, jenže tisícovka kusů ze zkušební série už byla rozdaná mezi techniky. Ti jimi platili při běžných nákupech, a vzácná mince se tak rozutekla mezi veřejnost.
Přečtěte si také: Nemáte doma staré známky z ČSSR? Za tyhle konkrétní dají sběratelé i 9 milionů Kč
Poznáte ji podle jediného detailu. Na rubu má zkratku „Kč“ menší a posazenou níž, takže vodorovná linka prochází nad písmeny. U běžné desetikoruny čára protíná písmena zhruba v půlce.
Odborníci tuhle vzácnost mezi chyby ražby neřadí
Lidé o slavné desetikoruně často mluví jako o chybě ražby, numismatici to ale opravují. Šlo o zkušební ražbu, tedy záměrně upravený návrh, který se testoval před spuštěním výroby. Skutečná chyboražba vzniká jinak. Za ni může prasklé nebo špatně vyrobené razidlo, posunutý motiv nebo chybějící detail, a bývá čistě náhodná.
Na ceně to ovšem nic nemění. Katalogy oceňují desetikorunu z roku 1993 v perfektním stavu zhruba na 200 000 korun a v aukcích se kusy v ražebním lesku vydražily za bezmála 190 000 korun. I ohmataný exemplář, který prošel oběhem, atakuje 75 000 korun. Právě proto se kolem téhle mince točí největší legendy.
Přečtěte si také: Otočte starý talíř dnem vzhůru. Jestli tam najdete tuhle značku, má hodnotu až 20 000 Kč
Pravé chyby ražby: otočený střed i hlava vzhůru nohama
Mezi opravdové chyboražby z devadesátých let patří padesátikoruna z roku 1993 s otočeným středem. Je složená ze dvou kovů a vnitřní kolečko se při výrobě natočilo do špatné polohy vůči vnějšímu prstenci. Odchylky si všimne i laik a na sběratelském trhu se taková mince prodává za vyšší tisíce až desítky tisíc korun.
Levnější, o to kurióznější jsou pootočené dvacetihaléře z let 1993 a 1994. U nich se rubová strana natočila o 45, 90 nebo rovnou 180 stupňů, takže stojí vzhůru nohama. Přestože haléře už dávno neplatí, za pootočený kus dají sběratelé podle stavu klidně několik stovek korun. K vyhledávaným patří i desetikoruny, kterým kvůli obroušenému razidlu chybí letopočet.
Přehled vzácných kousků z devadesátých let shrnuje následující tabulka:
Přečtěte si také: 5 znamení, která po oslavě zmizí bez rozloučení. Nejsou nevychovaná, jen jim dochází baterky
| Mince | V čem je vzácná | Orientační hodnota |
|---|---|---|
| Desetikoruna 1993 (z Hamburku) | Zkušební ražba s menší zkratkou „Kč“ posazenou níž | V perfektním stavu zhruba 200 000 Kč, v ražebním lesku bezmála 190 000 Kč, ohmataný kus kolem 75 000 Kč |
| Padesátikoruna 1993 s otočeným středem | Vnitřní kolečko se natočilo do špatné polohy vůči vnějšímu prstenci | Vyšší tisíce až desítky tisíc korun |
| Dvacetihaléře 1993 a 1994 | Rubová strana pootočená o 45, 90 nebo 180 stupňů | Podle stavu několik stovek korun |
| Desetikoruny bez letopočtu | Kvůli obroušenému razidlu chybí letopočet | Patří k vyhledávaným kouskům |
Jak poznat, že doma ležíte na pokladu
Stačí si drobné jednou pořádně prohlédnout a projít je podle několika bodů:
- U desetikoruny z roku 1993 sledujte velikost a posazení písmen „Kč“.
- U padesátikoruny se dívejte, jestli vnitřek sedí rovně v prstenci.
- U starých haléřů zkontrolujte, jestli není zadní strana otočená.
- U desetikorun si všímejte rozmazaného nebo chybějícího letopočtu.
Přečtěte si také: 3 znamení, kterým peníze protečou mezi prsty. Do středy nemají na oběd a nechápou proč
Zásadní roli hraje zachovalost. Rozdíl mezi mincí v ražebním lesku a ohmataným kouskem z oběhu dělá v ceně klidně statisíce. Reálnou cenu pak umí nasadit hlavně specializované aukce a numismatické portály.
Buďme upřímní. Drtivá většina starých mincí má hodnotu přesně takovou, jaká je na nich vyražená. Skutečných rarit koluje mezi lidmi jen pár stovek, a při zhruba třech stech milionech desetikorun v oběhu je jasné, že trefit tu pravou chce velké štěstí. Prohlédnout si šuplík s drobnými ale nic nestojí a párkrát do roka se opravdu poštěstí. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Nemáte doma staré známky z ČSSR? Za tyhle konkrétní dají sběratelé i 9 milionů Kč.
Zdroje: Autorský text, https://www.sadyminci.cz/zajimavosti-a-chyborazby/, https://www.irozhlas.cz/ekonomika/ceska-mena-mince-sberatelstvi-desetikoruna-brno-razba-mincovna-cnb-petran_1810261530_pla, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/bezne-ceske-mince-chyby-sberatelstvi/, https://www.numismatikasova.cz/radce/vzacna-obehova-mince-10-kc-z-roku-1993-cena/, https://www.denik.cz/ekonomika/vzacne-mince-20220222.html
