Skoro každá starší šperkovnice po babičce ukrývá aspoň jednu brož posázenou barevnými sklíčky. Na první pohled jde o nenápadnou ozdobu, kterou by leckdo bez váhání hodil do koše. Jenže právě po takových kouscích dnes pátrají sběratelé v cizině, a hlavně za našimi západními hranicemi. Zvedněte proto víko staré kazety dřív, než ji vysypete.
Proč zrovna Němci touží po babiččiných brožích
Ta německá záliba nespadla z nebe. Sahá až do časů, kdy bižuterie živila celý kraj. Kolem Jablonce nad Nisou vyrostlo před více než dvěma stoletími jedno z předních světových center broušeného skla. Zdejší mistři dokázali ze skla vyrobit imitace drahokamů k nerozeznání a jablonecké zboží se vyváželo doslova do celého světa. Kovové ozdoby včetně broží tu rozjeli němečtí odborníci, kteří do podhůří dorazili na počátku 19. století.
Jablonec se tenkrát psal jako Gablonz a naprostou převahu tu měli německy mluvící obyvatelé. Poválečný odsun je poslal za hranice a řada z nich rozběhla výrobu nanovo, tentokrát v Bavorsku. Kus rodové paměti si odnesli s sebou, a tak i dnes němečtí sběratelé staré gablonzské kousky vyhledávají s mimořádnou chutí.
Přečtěte si také: Vezměte dnes do ruky starý smaltovaný hrnec a otočte ho. Pokud uvidíte 1 značku, máte v kuchyni poklad
Rudý pyrop dělá z brože poklad
Ceny se u broží liší jako nebe a dudy a nejvýš míří ty s pravým českým granátem. Ten kámen, odborně pyrop, poznáte podle temně vínové červeně a v Evropě se odjakživa vázal k českým dílnám. Těží se u nás, hlavně na Litoměřicku kolem Třebenic a Podsedic. Jedno zrnko je maličké, měří sotva několik milimetrů, takže brusiči museli osadit brož desítkami kamínků namačkaných jeden vedle druhého. Takhle nahusto sázené kameny strojová výroba nikdy nezvládla, a proto jsou pro sběratele jasným znakem opravdového stáří.
Podklad bývá z tombaku. Ta slitina mědi a zinku váží skoro nic a na výkupu kovu byste za ni utržili pár drobných. Cenu ženou nahoru řemeslo a stáří kusu, na kovu pod kameny skoro nezáleží. Stejně tak jdou na odbyt i stříbrné brože z éry art deca, poznáte je podle ostrých, geometricky lámaných tvarů.
Ceny jdou od pár stokorun po desítky tisíc
Kolik brož nakonec vynese, to se u každého kusu počítá zvlášť. Novější skleněné kousky z velkovýroby mají cenu jen v řádu stokorun a žádné jmění za ně nečekejte. Za obyčejnější kousek s granáty nabídnou sběratelé řádově 700 až 4 000 korun.
Přečtěte si také: Kdo má ve vitríně tuhle křišťálovou vázu po babičce, ať ji nevyhazuje, sběratelé za ni platí i 17 000 Kč
Nahoru cenu vystřelí několik věcí najednou. Připlácí se za poctivou ruční práci, za zlacení, za nezvyklý motiv i za dochovanou značku dílny. U takových broží se částky pohybují mezi 5 000 a 25 000 korunami a opravdové rarity jdou ještě výš. Rozdíl mezi nejlevnějším a nejdražším kusem je tak propastný, že se vyplatí zajít za odhadcem dřív, než cokoli prodáte nebo vyhodíte.
Nejhorší je odnést ji rovnou do zastavárny
Tady se hodně lidí připraví o tisíce. Ve výkupu kovů i v zastavárně vám totiž zaplatí čistě podle váhy drahého kovu. U stříbra to dělá nějakých 30 až 40 korun za gram. Celá brož se tak scvrkne na pár stokorun, ať váží kolik chce. Odborník na starožitnosti se přitom dívá úplně jinam, na řemeslo a stáří, a nabídne mnohonásobek.
Co hodnotu zvedá a co ji sráží, se dá shrnout do pár bodů. Nahoru ji táhne dobrý stav, dochovaná původní krabička nebo účtenka a vyražený punc či značka výrobce na kovu. Dolů ji stáhne prasklina nebo hlubší rýha. Chybějící kamínek naopak není žádná tragédie, ten umí klenotník doplnit. Jedno ale nedělejte nikdy, nečistěte brož leštící pastou. Setřete s ní letitou patinu, nahlodáte kameny a kus rázem ztratí na ceně. A pokud u některé brože zavětříte, že by mohla mít cenu, nespoléhejte na odhad od oka. Zkušený starožitník nebo sběratel vám ji prohlédne, obvykle bez poplatku a bez závazku cokoli prodat. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Vezměte dnes do ruky starý smaltovaný hrnec a otočte ho. Pokud uvidíte 1 značku, máte v kuchyni poklad.
Přečtěte si také: Tenhle starý porcelánový talíř se prodává na internetu i za 1 000 Kč. Čechům se doma válí už od ČSSR a neví o tom
Zdroje: https://plus.rozhlas.cz/jablonecka-bizuterie-proc-se-prave-odsud-obchodovalo-s-evropou-amerikou-i-7718499, https://www.czechglasscompetence.cz/historie-jablonecke-bizuterie, https://www.nespechej.cz/clanky/sberatele-starozitnosti-ted-sili-po-techto-specificky-ceskych-drobnostech-plati-od-par-stovek-az-do-milionu-kc-20260527-8505.html, https://www.fajntip.cz/clanky/za-kolik-se-dnes-vykupuji-stare-sperky-s-ceskymi-granaty-sberatele-se-po-nich-mohou-utlouct-zde-jsou-ceny-20260706-10568.html, https://www.tiscali.cz/nemate-po-babicce-tuhle-trpytivou-drobnost-kdo-ji-nevyhodil-muze-od-sberatelu-dostat-i-25-000-kc-na-ruku-739451
