Barevná sklenička z babiččiny kredence vypadá jako obyčejná veteš, kterou je škoda i umýt. Jenže právě po těchhle kouscích dnes pase celá řada sběratelů a za ty správné jsou ochotní sáhnout pořádně hluboko do peněženky. Platí to ovšem jen u některých kusů, takže než cokoli vyhodíte, vyplatí se vědět, co vlastně doma máte.
Cenný kus poznáte podle značky na dně
Než se pustíte do počítání, vezměte podezřelý kousek do ruky a otočte ho dnem vzhůru. Právě tam bývá schovaná značka, podle které se pozná skutečná hodnota.
Sběratelé jdou hlavně po několika jménech:
- foukané sklo z Harrachova, jehož kvalita držela úroveň i za minulého režimu,
- broušený křišťál z karlovarského Moseru,
- kusy označené značkou Exbor.
Přečtěte si také: Nemáte doma staré známky z ČSSR? Za tyhle konkrétní dají sběratelé i 9 milionů Kč
Když některé z těchto označení na dně najdete, máte v ruce nadprůměrně cenný kousek.
Stojí za to prohlédnout si i barevné broušené sady. Sklář u nich na čiré jádro nanese vrstvu barevné skloviny a pak se do ní přesně zařízne, aby spodní průhledné sklo zase odkryl. Hotový předmět pak prosvítá dvěma barvami současně a všimnete si ho i z dálky.
Cenu určuje podpis návrháře
Dva na první pohled stejné kusy můžou mít úplně jinou cenovku. Rozhoduje hlavně to, kdo dal sklu tvar. Nejžádanější jsou dnes návrhy Rudolfa Jurnikla, Vladislava Urbana a Františka Víznera, k nimž sběratelé řadí i Adolfa Maturu nebo Pavla Pánka. Jejich vázy a mísy se pravidelně objevují v aukčních síních.
Přečtěte si také: Otočte starý talíř dnem vzhůru. Jestli tam najdete tuhle značku, má hodnotu až 20 000 Kč
Velkou roli hraje i náklad. Některé vzory vyjely z forem v milionech kusů, jiné zůstaly jen u krátkých zkušebních sérií, a právě ty vzácné dnes ženou ceny nahoru.
Zájem o lisované sklo u nás navíc rozdmýchal i designér Maxim Velčovský, kreativní ředitel sklárny Lasvit. Podle serveru techsvet.cz patří jeho soukromá sbírka k vůbec největším na světě.
Jak se sklo dostalo do každé kuchyně
Klíčový byl rok 1965. Tehdy se roztříštěná výroba spojila do jednoho velkého koncernu Sklo Union, pod který spadla řada skláren, mimo jiné v Rosicích, Libochovicích nebo v teplické Rudolfově huti. Sklovina se tu vlévala do kovových forem a hotové výrobky odtud odcházely po statisících.
Přečtěte si také: 5 znamení, která po oslavě zmizí bez rozloučení. Nejsou nevychovaná, jen jim dochází baterky
Lisování bylo levné a tomu odpovídala i pultová cena. Ty nejprostší skleničky se daly pořídit už za deset korun, takže si je mohl dovolit opravdu každý. Na vzhled se přesto nezapomínalo. Tvar i dekor každého kusu kreslil zkušený výtvarník a sytě barevné sklo s výraznými geometrickými reliéfy dostalo svůj typický rukopis. Říká se mu bruselský styl, a to podle světové výstavy EXPO 58 v Bruselu.
Lepší foukané a broušené sklo směřovalo hlavně do zahraničí, kde vydělávalo státu cenné devizy. V polovině osmdesátých let se Československo propracovalo až na sedmé místo mezi světovými vývozci užitkového a dekorativního skla. Lisované kousky ovšem zůstávaly doma, a tak nakonec zaplnily kredence napříč republikou.
Na ceně se nejvíc podepíše stav skla
O konečné částce rozhoduje hlavně zachovalost, stáří jde stranou. Odřený okraj, jemné rýhy po drátěnce nebo mléčný povlak, který po sobě nechá tvrdá voda, dokážou srazit hodnotu na pouhý zlomek.
Přečtěte si také: 3 znamení, kterým peníze protečou mezi prsty. Do středy nemají na oběd a nechápou proč
Nejvíc proto sběratelé touží po kompletních sadách. Sklo je ovšem zrádný materiál a o jeden kalíšek je při rodinné oslavě snadno. Jakmile z původní šestice zbude pětice, cena celku se hroutí. Právě proto se nepoškozené sady dochovaly jen výjimečně.
Co dnes za staré sklo reálně dostanete
Teď k samotným částkám, ovšem bez růžových brýlí. Za obyčejný kousek z kredence vám kupec dá většinou nižší stovky, ve šťastnějším případě se přehoupnete přes tisíc korun. U věci, která se kdysi prodávala za pár korun, je to slušné zhodnocení, na žádný majetek to ale nevypadá.
Jinde se pohybují celé zachovalé sady. Ty se prodávají zhruba za šest tisíc korun. Na úplném vrcholu pak stojí vzácné autorské kusy od slavných návrhářů, za které padají i částky v desítkách tisíc, u těch nejcennějších přes padesát tisíc korun.
Přečtěte si také: Většina Čechů tuhle knížku odložila do krabice na půdu. Sběratelé po ní pátrají a nabízejí až 69 000 Kč za kus
| Co máte doma | Kolik za to dnes můžete dostat |
|---|---|
| Jeden běžný kousek z domácnosti | od stovek po nižší tisíce Kč |
| Neporušený kompletní set | přibližně 6 000 Kč |
| Autorský kus se značkou slavného designéra | desítky tisíc Kč a výš |
Jak o sklo pečovat a komu ho nabídnout
Ať už se rozhodnete sklo zpeněžit, nebo si ho necháte ve vitríně, jednomu se vyhněte za každou cenu. Myčce. Vysoká teplota i agresivní chemie z tablet během několika cyklů naruší povrch a barva ztrácí jiskru. Bezpečné je jedině ruční umytí ve vlažné vodě s troškou saponátu.
Až budete hledat kupce, zkuste aukční domy, starožitnictví nebo sběratelské skupiny na sociálních sítích. Spousta hodnotných kousků totiž pořád leží zapomenutá po skříních, kde o jejich ceně nikdo netuší. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Nemáte doma staré známky z ČSSR? Za tyhle konkrétní dají sběratelé i 9 milionů Kč.
Přečtěte si také: Těchto 5 znamení dokáže zkazit i dokonalý večer. Poznáte je do 10 minut od příchodu
Zdroje: Autorský text, https://techsvet.cz/zajimavosti/nektery-z-techto-predmetu-mel-doma-kazdy-cechoslovak-bez-vyjimky-tenkrat-staly-od-10-do-200-kc-dnes-maji-cenu-az-od-3-500-do-50-000-kc/vaclav-bartusek/, https://www.vlasta.cz/inspirace/vzacne-retro-sklenicky-po-babicce-sberatelska-hodnota/, https://prazskagalerie.cz/cs/iii-vzlety-a-pady-sklarskeho-a-bizuterniho-prumyslu-v-obdobi-socialismu-v-letech-1948-1989/, https://www.sklo-union.eu/fenomen, https://www.tiscali.cz/techto-sklenicek-bylo-plne-ceskoslovensko-protoze-staly-jen-10-kcs-dnes-za-ne-sberatele-plati-i-50-000-kc-686572
