Stojíte u regálu s pečivem a sáhnete po tmavém bochníku se semínky. Vypadá poctivě, voní dobře a v hlavě už máte pocit, že děláte něco pro své zdraví. Jenže právě tady začíná jeden z nejčastějších nákupních omylů. Spousta výrobků, které vypadají jako celozrnné, s opravdovým celozrnným chlebem nemá moc společného.
Tmavá barva zdraví nezaručí
Zažitá představa říká: čím tmavší, tím zdravější. Bohužel to tak nefunguje. Hnědé zbarvení umí pekaři vykouzlit i z obyčejného bílého těsta. Stačí do něj přidat pražený ječmen, sladový extrakt nebo karamel a výsledek působí na první pohled jako plnohodnotný celozrnný kousek.
Přečtěte si také:
- Plechový lis na česnek prošel rukama českým hospodyňkám. V krámě v 70. letech stál pár Kčs, dnes jeho cena na aukci atakuje stovky Kč
- Za socialismu to stálo 3 Kčs a dnes za to sběratelé nabídnou klidně 6 000 Kč. Podívejte se, jestli to nemáte v komodě po babičce
- Stará plechová krabička od kávy v šuplíku po dědečkovi má hodnotu i 15 000 Kč. Nemáte ji doma?
Přečtěte si také: Plechový lis na česnek prošel rukama českým hospodyňkám. V krámě v 70. letech stál pár Kčs, dnes jeho cena na aukci atakuje stovky Kč
Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce nejde o nic škodlivého, tyto přísady jsou přírodní a zdravotně nezávadné. Háček je jinde. Zákazník si myslí, že kupuje pečivo bohaté na vlákninu a vitaminy, přitom nutriční hodnota zůstává srovnatelná s běžným světlým rohlíkem.
Pozor na slovíčka na obalu
Nálepky jako „cereální“ nebo „vícezrnný“ znějí důvěryhodně, ale nic zásadního neslibují. Slovo „cereální“ říká pouze to, že je výrobek z obilovin, což platí o každém chlebu i housce. U označení „vícezrnné“ stačí podle platné vyhlášky, aby těsto obsahovalo pouhých pět procent mouky z jiných obilovin než pšenice a žita. V praxi tedy můžete v košíku klidně mít bílý chléb s pár ovesnými vločkami navrchu.
Pravidlo, které rozhoduje
Pokud chcete mít jistotu, hledejte na obalu jedno konkrétní slovo: celozrnný. Takový výrobek musí obsahovat nejméně osmdesát procent celozrnné mouky z celkové hmotnosti použitých mouk. Teprve potom dostáváte to, co od zdravého pečiva čekáte, tedy vlákninu, minerální látky a vitaminy skupiny B.
Přečtěte si také: Za socialismu to stálo 3 Kčs a dnes za to sběratelé nabídnou klidně 6 000 Kč. Podívejte se, jestli to nemáte v komodě po babičce
Druhým klíčovým vodítkem je samotný seznam surovin. Ingredience jsou na etiketě seřazené podle množství, přičemž ta nejhojněji zastoupená je uvedena jako první. Jakmile tam hned na začátku uvidíte „pšeničnou mouku“ a celozrnná se objeví až někde dál nebo vůbec, je jasné, že reklamě na obalu věřit nemůžete.
Jednoduchá zkouška doma
Existuje ještě jeden trik, který vás o kvalitě přesvědčí během pár vteřin. Rozlomte krajíc a podívejte se dovnitř. U skutečně celozrnného chleba uvidíte ve střídce viditelné kousky zrn, slupek a klíčků. Pokud je naopak střída hladká a rovnoměrně tmavá, s největší pravděpodobností držíte jen obarvené pečivo z bílé mouky, které si hraje na něco, čím není. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Plechový lis na česnek prošel rukama českým hospodyňkám. V krámě v 70. letech stál pár Kčs, dnes jeho cena na aukci atakuje stovky Kč.
Zdroje: Autorský text, https://www.fitzivot.cz/rady-a-tipy/zdravy-chleb-druhy-nutricni-vyhody/, https://www.umimeporadit.cz/nejhorsi-toastovy-chleb-ze-supermarketu-vypada-mekce-a-kvalitne-ale-slozeni-mluvi-uplne-jinak, https://www.vitalia.cz/clanky/test-celozrnneho-peciva/, https://www.extrainspirace.cz/vyhlasujeme-nejhorsi-pecivo-z-ceskych-supermarketu-cesi-ho-porad-kupuji-ve-velkem-a-nevi-co-je-s-nim-spatne/, https://www.extrainspirace.cz/vyhlasujeme-nejhorsi-celozrnne-pecivo-ze-supermarketu-cesi-si-ho-porad-kupuji-a-vubec-nevi-co-je-na-nem-spatne/
Přečtěte si také: Stará plechová krabička od kávy v šuplíku po dědečkovi má hodnotu i 15 000 Kč. Nemáte ji doma?
