Málokterý bytový prvek zažil tak hluboký pád jako skleněné kostky, které kdysi svítily v každé panelákové chodbě. Po sametové revoluci je majitelé bytů vyhazovali při první příležitosti a nechtěli o nich ani slyšet. Jenže vkus se točí v kruzích a tyhle tvárnice se dnes vracejí do domácností, kanceláří i kaváren. Jedny designéry to těší, druhé spíš děsí. Řeč je o luxferách.
Tmavou koupelnu bez oken rozzáří i za dne
Sklo obvykle buď vidíte skrz, nebo vůbec ne. Luxfery zvládnou obojí najednou. Prochází jimi přirozené i umělé osvětlení, jenže členitý povrch obraz za sklem rozbije, takže z druhé strany zahlédnete nanejvýš rozmazaný stín. Rozjasníte tak i zákoutí nebo chodbu, kam nevede žádné okno, a přitom si nikdo neudělá představu, co se skrývá za stěnou.
V praxi tvárnice putují nejčastěji do koupelen. Oblíbená je z nich boční stěna sprchového koutu, která do prostoru pustí světlo a zároveň zakryje výhled. Uplatní se i v malých bytech s propojenou dispozicí. Skleněný předěl tam oddělí kuchyňskou linku od obýváku, a prostor přesto působí vzdušně a prosvětleně.
Přečtěte si také: Nemáte doma staré známky z ČSSR? Za tyhle konkrétní dají sběratelé i 9 milionů Kč
Proč se architekti na luxferách neshodnou
Návrat luxfer rozděluje i odborníky. Jedna skupina architektů je má napořád spojené s ošuntělými paneláky a estetikou minulého režimu, takže se jim z jejich comebacku zvedá žaludek. Druzí v nich vidí levný a praktický způsob, jak do bytu dostat světlo bez ztráty soukromí.
Kde leží hranice mezi vkusem a kýčem, rozhoduje hlavně množství. Pár tvárnic vsazených do zdi u schodů nebo do rohu koupelny působí jako promyšlený detail. Celoplošná přepážka sahající až pod strop naopak interiér snadno posune o čtyřicet let zpátky.
Jméno luxfer v sobě nese latinské světlo
Samotný název je poctivě starý. Vznikl z latinského lux, tedy světlo, a fero, což znamená nesu. Dutou skleněnou cihlu, která to jméno dostala, si nechal patentovat vynálezce už na sklonku 19. století a princip se od té doby prakticky nezměnil.
Přečtěte si také: Otočte starý talíř dnem vzhůru. Jestli tam najdete tuhle značku, má hodnotu až 20 000 Kč
Opravdový rozmach ale přišel až za socialismu. Za normalizace se luxfery objevovaly úplně běžně, od schodišť na sídlištích přes vchody úřadů až po chodby paneláků, kde patřily k poznávacím znakům tehdejší architektury. S pádem režimu ovšem přišly rychle o přízeň, protože lidé toužili po čemkoli, co starý svět nepřipomínalo.
Kulaté, barevné i podsvícené zevnitř
Představa mléčně zakalené kostky z koupelny po prarodičích dnešní nabídce křivdí. Výrobci dnes dodávají tvárnice:
- s povrchem hladkým i zdobeným reliéfem;
- ve tvaru čtverce, obdélníku i kolečka;
- průhledné, saténově matné nebo v syté barvě.
Přečtěte si také: 5 znamení, která po oslavě zmizí bez rozloučení. Nejsou nevychovaná, jen jim dochází baterky
Sehnat jde dokonce provedení s LED páskem ukrytým přímo uvnitř. Tvárnice si navíc rozumí s betonovou stěrkou, kovem i dřevem, takže nepůsobí rušivě v syrovém industriálním loftu ani ve zklidněném minimalistickém bytě. Obyčejný předěl mezi dvěma pokoji se z nich dá povýšit na výrazný akcent celé místnosti.
Za kolik pořídíte skleněnou stěnu
Za obřím návratem luxfer stojí hlavně cenovka. Jeden čirý kus vyjde v hobbymarketu zhruba na 75 korun, u matných a barevných variant cena roste. I přesto se rozpočet na celou skleněnou příčku obvykle udrží v řádu jednotek tisíc korun. Proti ceně za prořezání nového okna nebo za zasklenou příčku dělanou na zakázku jde o pakatel.
Slib z nadpisu o „pár korunách“ tedy platí spíš pro jednotlivou kostku než pro hotovou stěnu. I tak ale luxfery zůstávají jednou z nejlevnějších cest, jak do zšeřelého bytu dostat víc denního světla.
Přečtěte si také: 3 znamení, kterým peníze protečou mezi prsty. Do středy nemají na oběd a nechápou proč
Montáž radši přenechte profíkům
Nízká cena za kus ovšem skrývá i háčky. Než vyrazíte do hobbymarketu, počítejte s několika omezeními:
- luxferová příčka neunese žádnou zátěž, musí stát ve vlastním rámu a nosnou zeď v bytě nezastoupí;
- tvárnice se nedají uříznout na míru, s jejich rozměry se prostě musíte smířit;
- kvůli tepelné roztažnosti skla by jedna souvislá plocha neměla přesáhnout zhruba tři metry na šířku ani na výšku.
Poskládat stěnu jde dvěma způsoby. Buď se kostky usadí do hotových rámů z hliníku či plastu, nebo se vyzdí napevno speciálním tmelem, kterému se říká vetromalta. Kdo takovou práci nikdy nedělal, ušetří si zklamání, když zavolá zkušeného řemeslníka. Jediná křivá spára nebo vychýlená řada totiž zkazí i jinak povedenou stěnu. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Nemáte doma staré známky z ČSSR? Za tyhle konkrétní dají sběratelé i 9 milionů Kč.
Přečtěte si také: Většina Čechů tuhle knížku odložila do krabice na půdu. Sběratelé po ní pátrají a nabízejí až 69 000 Kč za kus
Zdroje: https://www.drevostavitel.cz/clanek/levne-prosvetleni-interieru, https://energozrouti.cz/clanek/moderni-interier-bytovy-design-luxfery, https://cerama.cz/info/luxfery-v-koupelnach-zajimava-designova-reseni/, https://www.prozeny.cz/clanek/luxfery-jsou-zpet-podivejte-se-jak-skvele-ted-vypadaji-13650, https://www.tiscali.cz/nejotresnejsi-bytovy-doplnek-z-80-let-je-zpatky-cesi-ho-kupuji-za-75-kc-a-architekti-se-chytaji-za-hlavu-690043
