Ve starých komodách a zapomenutých peněženkách leží u spousty českých rodin kus papíru, který kdysi otevíral dveře do úplně jiného světa. Za normální koruny se v Tuzexu nedalo pořídit vůbec nic. Bez těchhle poukázek jste dovnitř mohli tak nanejvýš nakouknout. A přesně ony dnes na dražbách lámou rekordy, o jakých většina lidí nemá ani ponětí.
Klíč do světa západního zboží
Tuzex byl za socialismu branou k tomu, co v běžných obchodech chybělo. Pravé rifle, značková elektronika, čokoláda nebo whisky se tu daly sehnat, jenže za obyčejné koruny vám je nikdo neprodal. Platilo se valutami nebo takzvanými bony, tedy tuzexovými poukázkami. Samotný název přitom vznikl ze slov tuzemský export.
Získat bony ovšem nebylo nic samozřejmého. Kdo neměl příbuzné na Západě ani nejezdil za prací do ciziny, musel k překupníkům. Ve druhé polovině osmdesátých let stál jeden bon na černém trhu kolem pěti korun, zatímco průměrná výplata se pohybovala okolo dvou tisíc měsíčně. Na pravé džíny jste potřebovali zhruba sto až sto dvacet bonů. Kdo si to přepočítal, zjistil, že za celý měsíc dřiny pořídil sotva několikery kalhoty.
Přečtěte si také: Stál v každém obýváku za minulého režimu, v devadesátkách putoval na skládku. Dnes ho sběratelé vykupují i za 60 000 Kč
„V určitém ohledu byl Tuzex státem provozovaná pračka na špinavé peníze,“ řekl pro Český rozhlas Plus historik Adam Havlík. Stát díky celému systému odčerpával od lidí cizí měnu, které se mu zoufale nedostávalo.
Z bezcenného papírku sběratelský poklad
Když v roce 1992 celá síť skončila, staly se z bonů přes noc bezcenné papírky. Řada domácností je vyhodila do sběru nebo zastrčila kamsi do šuplíku a zapomněla na ně. A právě tohle dnes hodně lidí mrzí.
Sběratelé totiž po starých poukázkách doslova prahnou. Na podzim roku 2022 padl na aukci síně Bankovky.com rekord, který platí dodnes. Padesátihaléřová poukázka z roku 1959 se vyšplhala z vyvolávací ceny deseti tisíc korun až na 1 260 000 korun. Šlo o jeden ze čtyř dochovaných kusů, jaké se vůbec podařilo dohledat.
Přečtěte si také: Kdo si tohle přivezl z NDR, dnes sedí na pokladu. Němečtí sběratelé platí i 15 000 Kč
Než ale někdo začne obracet celý byt s vidinou milionů, je dobré zůstat nohama na zemi. Takhle astronomické částky platí jen pro naprosto výjimečné rané kusy. Běžná poukázka z osmdesátých let, jakých se dochovaly tisíce, mívá hodnotu spíš v řádu stovek korun.
Proč jeden bon stojí stovky a jiný miliony
Rozdíl mezi poukázkou za dvě stě korun a poukázkou za milion je obrovský a rozhoduje o něm hned několik věcí. Tou hlavní je stáří. Největší poptávka je po bonech z prvních emisí konce padesátých let, kterých se do dneška dochoval jen zlomek. U pozdějších ročníků zůstalo v oběhu mnohem víc kusů, a tak jejich cena klesá.
Svou roli hraje i to, kolik exemplářů daného typu vůbec existuje a v jakém jsou stavu. U rekordního padesátihaléře jsou doložené jen čtyři kusy na světě. Cenu zvedá takzvaná provenience, tedy třeba razítko zahraničního partnera nebo doložená historie kusu. Poukázky navíc vyráběla Státní tiskárna cenin, tedy stejný podnik jako československé bankovky, a hodnotí se proto stejně přísně. Kus bez ohybů, skvrn a známek čištění má u sběratelů vždy přednost.
Přečtěte si také: Běžný český zvyk ničí myčku rychleji než tvrdá voda. Přitom stačí 1 drobnost před spuštěním
Jak propastný ten rozdíl bývá, ukázala jediná jarní dražba v roce 2026. Balíček šestnácti obyčejných kousků ze sedmdesátých a osmdesátých let změnil majitele za pouhých 3 200 korun. Jeden jediný vzácný padesátihaléř z roku 1959 přitom ve stejném katalogu vystoupal na 170 000 korun.
Rozdíl mezi běžným a rekordním kusem dobře ukazují konkrétní aukční výsledky:
| Poukázka | Aukce | Dosažená cena |
|---|---|---|
| Padesátihaléř z roku 1959 (jeden ze čtyř dochovaných) | Bankovky.com, podzim 2022 | 1 260 000 Kč |
| Padesátihaléř z roku 1959 | jarní aukce 2026 | 170 000 Kč |
| Balíček 16 běžných poukázek (1970 až 1989) | jarní aukce 2026 | 3 200 Kč dohromady |
Máte doma bony? Takhle poznáte cenný kus
Přečtěte si také: Ani máslo, ani sádlo. Do Česka dorazil trik na bramborák z Polska. Je díky němu křupavý a nikdy se nerozpadne
Pokud vám doma taková poukázka projde rukama, manipulujte s ní co nejmíň. Každý pokus papír vylepšit ho naopak znehodnotí, ať už sáhnete po žehličce, lepidle, nebo se ho snažíte očistit. Nechte ho v tom stavu, v jakém jste ho našli.
Dalším vodítkem je rok vydání. Kusy z prvních let provozu, tedy zhruba do roku 1960, patří k těm, u kterých se odborný posudek vyplatí nejvíc. Vyfoťte přední i zadní stranu a přidejte snímek proti světlu, na kterém se ukáže, jestli má papír vtištěnou průsvitku. Ocenění nabízejí sběratelské aukční síně často zdarma.
A ještě jedno doporučení na závěr. Když máte podezření, že jde o vzácný kousek, vyplatí se počkat na dražbu nebo komisní prodej. Rychlý výkup v bazaru sice vyřeší věc obratem, jenže rozdíl v konečné ceně může být klidně několikanásobný. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Stál v každém obýváku za minulého režimu, v devadesátkách putoval na skládku. Dnes ho sběratelé vykupují i za 60 000 Kč.
Přečtěte si také: Znamení, která přitahují negativitu: těchto 5 ve svém okolí raději nechcete
Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bony, https://www.podnikatel.cz/aktuality/30-let-od-zruseni-bonu-pripomente-si-tuzexove-poukazky/, https://plus.rozhlas.cz/tuzex-vlastne-byla-statem-provozovana-pracka-spinavych-penez-odpovida-historik-8451918, https://www.papirovaplatidla.cz/bankovky/tuzex-poukazky, https://www.tiscali.cz/bony-z-tuzexu-se-prodavaji-za-tisice-korun-jejich-hodnotu-urcuje-chemicke-slozeni-papiru-ktere-nelze-napodobit-696967
