Roky patřily túje k českým zahradám stejně samozřejmě jako plot nebo branka. Kolem nových domů vyrůstala jedna zelená stěna za druhou. Dnes se ale karta obrací a řada zahradníků i majitelů pozemků hledá něco, co vypadá živěji a nedá tolik práce. Co je tou náhradou a proč začíná jehličnanovou hradbu porážet?
Zelené hradby z českých zahrad pomalu mizí
Túje samozřejmě nezmizely přes noc a nikdo je nezakázal. Mění se spíš zvyk sáhnout po husté řadě jehličnanů pokaždé, když je potřeba odclonit pohledy sousedů. Zahradní architekti potvrzují, že poptávka po sevřených jehličnanových stěnách za poslední roky znatelně ochladla.
Důvod je jednoduchý. Majitelé zahrad touží po soukromí, zároveň je ale odrazuje představa, že dům celý obklopí souvislý živý val, který spolkne spoustu vody a času s nůžkami. Právě proto se čím dál častěji objevuje úplně jiné řešení.
Přečtěte si také: Stál v každém obýváku za minulého režimu, v devadesátkách putoval na skládku. Dnes ho sběratelé vykupují i za 60 000 Kč
Místo jednolité stěny přírodní clona
Novým hitem je takzvaná přírodní clona. Místo jedné husté řady se vysadí úzký pruh o šířce zhruba metr až dva, ve kterém se míchá několik druhů rostlin poskládaných nad sebe do pater. Nižší a vyšší rostliny se navzájem doplňují, takže dovnitř zahrady není vidět, a přesto celek nepůsobí těžce a uzavřeně.
Základ pásu tvoří okrasné trávy jako ozdobnice a dochan. K nim se přidávají kvetoucí keře, například tavolník, kalina, muchovník nebo rakytník. Levandule a perovskie ocení plné slunce a spíš sušší půdu, zatímco velkokvětá hortenzie latnatá zvládne i kout, kam dopadá jen tlumené světlo.
Z čeho takovou clonu poskládat, přehledně shrnuje následující tabulka:
Přečtěte si také: Kdo si tohle přivezl z NDR, dnes sedí na pokladu. Němečtí sběratelé platí i 15 000 Kč
| Vrstva a stanoviště | Vhodné rostliny |
|---|---|
| Okrasné trávy (kostra pásu) | ozdobnice, dochan |
| Kvetoucí keře | tavolník, kalina, muchovník, rakytník |
| Suché a slunné místo | levandule, perovskie |
| Polostín | hortenzie latnatá |
Kvete od jara do podzimu a stříhat se nemusí
Tady se ukazuje hlavní kouzlo. Túje vypadají celý rok stejně, kdežto smíšený pás se v průběhu roku pořád mění. Zjara poutají pozornost rozkvetlé keře, přes horké měsíce vedou traviny s trvalkami a s podzimem se zbarví listí a dozrají plody, na kterých si pochutnají ptáci. A i když přijde zima, drží pruh tvar díky uschlým stéblům, která pod jinovatkou umí vypadat překvapivě hezky.
Zásadní rozdíl je v údržbě. Když se jednotlivé rostliny propojí do souvislého pruhu, práce kolem nich výrazně ubyde a dají míň zabrat než plot z tújí, který se musí několikrát za sezonu zastřihávat. Zahradnické nůžky skoro odpočívají, na jaře jen odstřihnete, co u trav přes zimu uschlo, a keře občas trochu proberete. A protože trávy rostou v pevných trsech a výsadba se drží ve svém pruhu, nehrozí, že by se vymkla a přerostla vám přes hlavu.
Přečtěte si také: Běžný český zvyk ničí myčku rychleji než tvrdá voda. Přitom stačí 1 drobnost před spuštěním
Proč túje přestaly stačit
Slabiny jehličnanové hradby vyplavou na povrch hlavně v posledních suchých létech. Túje mají mělké kořeny, takže při delším horku a nedostatku vláhy rychle hnědnou a prosychají. Ze starého dřeva už znovu nevyraší, a když je seřežete hlouběji, obnaží se prázdná místa bez jehličí, která se zahušťují jen stěží, mnohdy vůbec.
K tomu túje výrazně okyselují půdu a odebírají vodu ze širokého okolí, takže vedle nich jen málokterá rostlina prospívá. Hustá řada stejných jehličnanů je navíc náchylná k chorobám a škůdcům, protože když onemocní jeden keř, nákaza se snadno přenese na sousední. Připočtěte fakt, že všechny části túje jsou jedovaté, a nadšení z nich dál opadává.
Jak na výsadbu, aby fungovala
Začít by se mělo jednoduchým plánem. Nejdřív promyslete, ze kterých směrů vás mají rostliny zaclonit a do jaké výšky má pás vyrůst. Podle světla a typu půdy pak volte konkrétní druhy. K plotu patří nejvzrostlejší keře, směrem k sobě řaďte stále nižší trvalky a každé rostlině dopřejte tolik místa, aby sousedku nepřerůstala.
Přečtěte si také: Ani máslo, ani sádlo. Do Česka dorazil trik na bramborák z Polska. Je díky němu křupavý a nikdy se nerozpadne
Než se výsadba chytí, počítejte s tím, že první rok budete hlavně zalévat. Půdu kolem rostlin zakryjte vrstvou kůry nebo štěpky, která zadrží vlhkost a zároveň brzdí plevel. Vyplatí se to i finančně. Jedna vzrostlá túje stojí stovky korun a u dlouhé hranice pozemku se částka rychle vyšplhá do desítek tisíc, zatímco smíšený pás lze pořizovat postupně a spoustu rostlin si snadno namnožíte dělením trsů nebo řízkováním. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Stál v každém obýváku za minulého režimu, v devadesátkách putoval na skládku. Dnes ho sběratelé vykupují i za 60 000 Kč.
Zdroje: https://www.ireceptar.cz/zahrada/cim-nahradit-tuje/, https://www.denik.cz/zahrada/zivy-plot-rostliny.html, https://www.nkz.cz/praxe/okrasna-zahrada/kdysi-oblibene-tuje-jsou-dnes-proklinane-nastesti-existuje-hodne-drevin-ktere, https://www.nasestrecha.cz/clanky/tuje-na-zahrade-proc-mizi-a-cim-je-nahradit/, https://www.dumazahrada.cz/zahrada/okrasne-kere-misto-tuje-prehled-moderni-rostliny/, https://casprobydleni.cz/domacnost/ani-tuje-ani-zivy-plot-cesi-zacinaji-oddelovat-zahrady-resenim-ktere-vypada-lepe-a-nestoji-skoro-nic/adelastolova/
