Další

Kdo měl v paneláku tenhle spotřebič, vařil nejlépe ze všech. Dnes za něj sběratelé platí až 3 000 Kč

Kdo měl v paneláku tenhle spotřebič, vařil nejlépe ze všech. Dnes za něj sběratelé platí až 3 000 Kč
Šťavnatá pečeně z remosky patřila k tomu nejlepšímu, co panelákové kuchyně uměly. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific.

V panelákových kuchyních sedmdesátých a osmdesátých let stával na lince nenápadný hliníkový hrnec s těžkým víkem. Když se zapnul, po celém vchodě se rozvonělo pečené maso. Nepotřeboval velkou troubu, chytré programy ani displej. Přesto z něj jídlo vycházelo tak dobré, že se sousedům sbíhaly sliny. Dnes za slušně zachovalý kousek dají milovníci retra pěkné peníze.

Pekla shora a maso zůstávalo šťavnaté

Celé kouzlo se skrývá ve víku. Právě v něm je ukrytá topná spirála, a tak žár na jídlo sálá seshora. Povrch masa i moučníku se díky tomu rychle zatáhne a chytne zlatavou barvu, se kterou má běžná trouba mnohem víc práce.

Nejstarší kusy byly z pořádně silného hliníku vyleštěného do lesku. Ten se prohřeje po celé ploše naráz a v uzavřeném prostoru udrží kolem pokrmu vlhkost. Maso tak zůstalo vláčné a šťavnaté a nevysušilo se na troud.

Přečtěte si také: Vezměte dnes do ruky starý smaltovaný hrnec a otočte ho. Pokud uvidíte 1 značku, máte v kuchyni poklad

A svedla toho spoustu. Zvládne:

  • upéct nedělní kuře i pečeni,
  • zapéct těstoviny se sýrem,
  • podusit maso na šťávě,
  • a napéct buchty nebo koláč.

Obsluha je až triviálně jednoduchá: zapnout, přiklopit víko a hlídat jen čas.

Zkratku HUT vymysleli tři konstruktéři

Nápad se zrodil v hlavě elektrotechnika Oldřicha Homuty. Toho v padesátých letech na cestě do Švédska zaujal elektrický hrnec, jenže ten uměl akorát vařit. Chybějící pečení Homutovi nedalo spát, a tak si k němu se dvěma kolegy, Jindřichem Uhrem a Antonínem Tyburcem, přidal ohřev shora.

Přečtěte si také: Kdo má ve vitríně tuhle křišťálovou vázu po babičce, ať ji nevyhazuje, sběratelé za ni platí i 17 000 Kč

První prototypy dostaly jméno HUT, poskládané z prvních písmen příjmení té trojice. Dnešní název přišel až v roce 1964 podle výrobního podniku Remos a jako ochranná známka platí od července téhož roku. Sériově se pekáč rozjel už v roce 1957 v Kostelci nad Černými lesy a domácnosti si ho oblíbily tak, že se jich během let prodaly miliony kusů.

V paneláku nahradila troubu za pár wattů

Do stísněné panelákové kuchyně se velká vestavná trouba často ani nevešla, kdežto remoska se vlezla na linku i do skříňky. Stačilo ji zapojit do běžné zásuvky. Spotřebou přitom velkou troubu strčila do kapsy: podle výrobce i pamětníků si bere zhruba pětkrát méně proudu, staré modely jely na nějakých pět set wattů, zatímco trouba spolkne dva a půl až tři tisíce.

Vyplatila se tak na oběd pro dva, na chatu i na kolej, kde by rozpalování velké trouby bylo zbytečné. Sláva remosky nakonec přerostla i hranice. V Británii ji proslavila Milena Grenfellová-Bainesová, jedno z dětí zachráněných Nicholasem Wintonem, a v roce 2001 tam pekáč získal ocenění za nejlepší výrobek roku.

Přečtěte si také: Tenhle starý porcelánový talíř se prodává na internetu i za 1 000 Kč. Čechům se doma válí už od ČSSR a neví o tom

Nejstarší řadu dnes loví sběratelé

Po revoluci remosku málem smetly fritovací hrnce a mikrovlnky. Výroba se sice v roce 1994 obnovila ve Frenštátě pod Radhoštěm a dnešní pekáče už dostaly teflon, jenže mlsní sběratelé touží hlavně po té úplně první, celohliníkové generaci. Nejžádanější jsou proto nejstarší kusy s označením HUT. Hodnotu žene nahoru neprasklý bakelit, dochovaná původní šňůra, kompletní misky se stojánkem a víko naleštěné do zrcadla.

Za nejstarší celohliníkovou remosku v perfektním stavu dají dnes sběratelé i tři tisíce korun. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific.
Za nejstarší celohliníkovou remosku v perfektním stavu dají dnes sběratelé i tři tisíce korun. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific.

Obyčejnou funkční remosku pořídíte v bazaru za pět až sedm set korun. Dobře zachovalý starý kousek se dostane ke dvěma tisícům. Za ty nejvzácnější a perfektně dochované pekáče nejstarší řady dají ovšem sběratelé klidně i tři tisíce korun. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Vezměte dnes do ruky starý smaltovaný hrnec a otočte ho. Pokud uvidíte 1 značku, máte v kuchyni poklad.

Ceny podle stavu a zachovalosti přehledně shrnuje následující tabulka:

Přečtěte si také: Za Husáka stál pár Kčs, dnes za něj sběratelé dávají i 2 000 Kč. Tenhle mixér měl doma skoro každý

Stav remosky Orientační cena
Obyčejná funkční remoska z bazaru pět až sedm set korun
Dobře zachovalý starý kousek kolem dvou tisíc korun
Nejvzácnější a perfektně dochované kusy nejstarší řady až kolem tří tisíc korun

Jestli vám doma podobná legenda leží ve sklepě nebo někde na chalupě, možná držíte v ruce malý poklad.

Zdroje: https://www.reflex.cz/clanek/historie/125857/popularni-remoska-byla-vynalezena-pred-60-lety-v-britanii-ji-proslavila-lady-remoska.html, https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ekonomika/remoska-ma-petapadesat-malem-ji-znicily-fritovaci-hrnce-ale-prezila-a-dobyva-i-britanii-61405, https://www.sporilek.cz/clanek/ceska-legenda-remoska/, https://elektro.bazos.cz/inzeraty/remoska-retro/, https://www.vlasta.cz/inspirace/remoska-hut-hlinikovy-poklad-bazar-retro-peceni/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *