Další

Kdo má ve sklepě tyhle mísy z ČSSR, ať je nevyhazuje. Sběratelé z Německa za ně platí až 4 800 Kč

Kdo má ve sklepě tyhle mísy z ČSSR, ať je nevyhazuje. Sběratelé z Německa za ně platí až 4 800 Kč
Lisované mísy z ČSSR, které u nás často končí v kontejneru na sklo, dnes němečtí obchodníci nabízejí jako designové kousky. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific.

Mělká zelená mísa s oblými stěnami, jakou mívala v šedesátých a sedmdesátých letech na kredenci spousta rodin, se dnes v Bavorsku prodává jako designový kousek. U nás přitom podobné mísy často mizí v kontejneru na sklo, třeba při vyklízení bytu po rodičích. Za kolik je Němci nabízejí a podle čeho tu svou poznáte, ukazuje několik inzerátů a pár drobných znaků na skle.

Zelená mísa z Rosic s cenovkou z Bavorska

Dobrým měřítkem je mělká mísa, kterou pro sklárnu v Rosicích navrhl v roce 1962 Rudolf Jurnikl. Je vysoká 6 centimetrů, v průměru měří 17 centimetrů a ve vzornících má číslo 1045. Dala se použít jako miska i jako popelník a vyráběla se zelená, žlutá i fialová. Modrá Jurniklova miska má v katalogu jiné číslo, 1145.

Obchod z bavorského města Landau an der Isar ji inzeruje na mezinárodním portálu 1stdibs, kde se prodávají starožitnosti a design, za 225 dolarů. Podle kurzu ČNB to dělá přes 4 800 Kč. Je to cena, kterou si obchodník řekl, a za kolik mísa skutečně odejde, se z nabídky poznat nedá.

Přečtěte si také: Tuhle sladkost si lidé v ČSSR dělili pravítkem. Dnes stojí až 22× víc a je v ní palmový tuk

Na německém bazaru stojí stejný kus zlomek

Mnohem levněji se nakupuje na německém inzertním serveru Kleinanzeigen. Tutéž zelenou Jurniklovu mísu o průměru 17 centimetrů tam soukromý prodejce z Mnichova nabízí za 30 eur, tedy zhruba 730 Kč. Smaragdovou mísu z Rosic má jeden berlínský obchod za 79 eur (asi 1 920 Kč) a další mísy a misky s označením Sklo Union se tam objevují přibližně za 30 až 60 eur.

Cenovka obchodníka je tak víc než šestinásobkem té bazarové. Kdo bude svou mísu prodávat, ať počítá spíš s bazarovými částkami, protože nabídky specializovaných prodejců ukazují horní hranici trhu.

Na bazarech a v soukromé inzerci se mísy z Rosic prodávají za zlomek ceny, kterou si řeknou specializovaní obchodníci. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific.
Na bazarech a v soukromé inzerci se mísy z Rosic prodávají za zlomek ceny, kterou si řeknou specializovaní obchodníci. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific.

Proč Němci po českém lisovaném skle pátrají

Lisované sklo patřilo v Československu šedesátých až osmdesátých let k běžné výbavě domácností a stát ho zároveň významně vyvážel. Vývoz zajišťoval výhradně podnik Skloexport. Tvary navrhovali absolventi pražské UMPRUM z ateliéru profesora Karla Štipla a v šedesátých letech udávali tón hlavně Rudolf Jurnikl, Vladislav Urban a František Vízner.

Přečtěte si také: Češi dělají v obýváku 1 chybu, kterou poznají až na gauči. V Actionu ji opravíte za 240 Kč

Němci se s tímto sklem mohli seznámit i v muzeích. Přehlídku lisovaného skla, která se v roce 1972 konala v Gottwaldově (dnešním Zlíně), o rok později ve zkrácené verzi vystavila lipské Grassimuseum a zámecké muzeum v Gothě. Českým lisovaným sklem se zabývá také německy psaný sběratelský sborník Pressglas-Korrespondenz, kde vyšla mimo jiné vídeňská přednáška sběratele Eduarda Stopfera o designérech z podniku Sklo Union.

Podle čeho lisovanou mísu poznáte

Jméno návrháře ani logo huti na dně sériové mísy z té doby obvykle nehledejte. Vyvážené kusy dostávaly většinou jen papírový štítek Bohemia Glass, na kterém autor ani sklárna uvedeni nebyli. Ruka a oko ale prozradí hodně:

  • Hrany vzoru jsou na dotek oblé, u broušeného skla bývají ostřejší.
  • Tenké rovné švy na boku prozrazují formu složenou z několika dílů.
  • Uprostřed dna bývá hladká prohlubeň a kolem ní strojově zabroušený prstenec. Takovému dnu se v anglicky mluvících zemích přezdívá birdbath base.

Přečtěte si také: Sklo z dob ČSSR po babičce nevyhazujte. I váza bez podpisu se vydražila za 9 500 Kč

Stejné dno ovšem mají i lisované výrobky z Polska, takže jistotu dá až porovnání tvaru a dekoru s fotografiemi v odborné literatuře. Na tu spoléhá i britský znalec českého skla Mark Hill, podle kterého se jména návrhářů v internetových nabídkách často pletou. Kromě knih doporučuje zavedené obchodníky a z titulů jmenuje třeba publikaci Marcuse Newhalla o lisovaném skle z podniku Sklo Union.

Sbírají je i Češi

Zájem o lisované sklo roste i doma. Když Západočeské muzeum v Plzni v roce 2018 vystavilo práce návrháře Františka Pečeného, Český rozhlas zmínil, že se některé lisované vázy na aukcích prodávají za stále vyšší ceny. Mezi návštěvníky byl podle muzejníka Jana Mergla i designér Maxim Velčovský, sám sběratel lisovaného skla.

Pečený nastoupil do Heřmanovy Huti už v roce 1947 a patřil k první poválečné generaci, která lisovanému sklu dala moderní podobu. Kdo doma objeví mísu z Heřmanovy Huti nebo z Rosic, může tedy držet v ruce dílo konkrétního výtvarníka, přestože na skle žádné jméno nestojí. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Tuhle sladkost si lidé v ČSSR dělili pravítkem. Dnes stojí až 22× víc a je v ní palmový tuk.

Přečtěte si také: Tenhle odpad Češi každé ráno vyhodí. S voskem hoří o 50 % déle než podpalovač z obchodu

Zdroje: https://www.1stdibs.com/de/m%C3%B6bel/dekorative-objekte/schalen-und-k%C3%B6rbe/dekoschalen/sklo-union-schale-aus-tschechischem-gr%C3%BCnglas-entworfen-von-rudolf-jurnikl-f%C3%BCr-rosice-glass/id-f_8213743, https://www.kleinanzeigen.de/s-sklo-union/k0, https://www.20thcenturyglass.com/glass_encyclopedia/bohemian_glass/rosice_glass/, https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_Jurnikl, https://www.pressglas-korrespondenz.de/aktuelles/pdf/pk-2010-2w-stopfer-tschech-pressglas.pdf, https://markhillpublishing.com/czech-glass-basics/, https://www.sklo-union.eu/fenomen, https://plzen.rozhlas.cz/mate-doma-lisovane-sklo-nevyhazovat-mate-maly-poklad-6710654

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *