Po dědovi zbyla krabice s drobnostmi a v ní těžký skleněný popelník, do kterého roky odklepával popel z cigaret. Většina lidí takový kus bez váhání hodí do kontejneru. U některých popelníků je to ale chyba za tisíce korun. Rozhoduje o tom hlavně jedna věc, jestli víte, co vlastně držíte v ruce.
Stejný popelník za 239 korun i za čtyři tisíce
Nejlíp to ukazuje jeden konkrétní příběh z aukcí. Začátkem roku 2026 se na českém Aukru prodal hutní citrínový popelník připsaný sklářskému výtvarníkovi Miloslavu Klingerovi za pouhých 239 korun. Srovnatelný kus přitom ve stejné době nabízela zahraniční designová platforma za částku kolem 4 300 korun.
Stejné sklo, stejné stáří, a přesto propastný cenový rozdíl. Rozhoduje o něm hlavně to, co o popelníku jeho majitel ví. Jakmile ke kusu připíšete jméno návrháře, nafotíte ho pořádně z každé strany a najdete kupce mezi sběrateli, dostáváte se do úplně jiné cenové ligy.
Přečtěte si také: Stál v každém obýváku za minulého režimu, v devadesátkách putoval na skládku. Dnes ho sběratelé vykupují i za 60 000 Kč
Jméno návrháře funguje jako podpis na obraze
O tom, jestli má popelník hodnotu pár set korun, nebo několik tisíc, rozhoduje především to, kdo ho navrhl. Mezi sběrateli má jméno autora podobnou váhu jako podpis malíře v rohu plátna.
Nejžádanější jsou skleněné popelníky Miloslava Klingera. Ten prožil velkou část života v Železném Brodě, vystudoval tamní sklářskou školu i pražskou uměleckoprůmyslovou akademii a patřil k výtvarníkům spojeným s výstavou EXPO 58 a modernou šedesátých let. Jeho velký jantarově citrínový popelník vede specializovaná databáze československého skla pod vzorovým číslem 71082, takže se dá dohledat i v dobových katalozích. V zahraničí za takový popelník kupci zaplatí zhruba 190 až 200 eur, v přepočtu tedy kolem 5 000 korun.
Sklovina, která mění barvu podle světla
Co dělá Klingerovy popelníky tak zvláštními, je samotná sklovina. Ten barevný tón je součástí skelné hmoty a vzniká přímo v peci ve chvíli, kdy ji sklář roztaví a vytvaruje. Takzvaná alexandritová sklovina navíc mění odstín podle toho, z jakého úhlu a v jakém světle se na ni díváte.
Přečtěte si také: Kdo si tohle přivezl z NDR, dnes sedí na pokladu. Němečtí sběratelé platí i 15 000 Kč
Kolem těchhle popelníků koluje historka, že recept na jejich sklo by dnes nikdo v huti nesvedl namíchat znovu. Doložit to nejde a patří to spíš mezi sběratelské báchorky. Pravda je skromnější a stejně zajímavá. V Železném Brodě se sklo přestalo tavit v roce 2009 a nástupnická firma dělá něco úplně jiného, takže ručně foukané kusy z té doby už z žádného pásu nespadnou. Každý dochovaný popelník je tak připomínkou řemesla, které zaniklo.
Porcelánový medvěd, který se vyvážel za oceán
Cesta k pokladu ale nevede jen přes sklo. Druhou velkou skupinou jsou porcelánové figurální popelníky ve tvaru zvířat z trnovanské továrny Ditmar Urbach. Na jejich dně bývá stará značka s labutí, později různá razítka a monogramy.
Sběratelé po nich jdou hlavně kvůli hravému zpracování. Největší legendou mezi nimi je lední medvěd. Jako vzor pro něj posloužila živá medvědice Nora, kterou si pražská zoologická zahrada přivezla v roce 1932 od cirkusu. Tyhle kousky mířily kdysi i do zámoří a dnes je zájemci shánějí po celém trhu. Ceny figurálních popelníků Ditmar Urbach začínají v řádu stokorun, vzácnější kusy jdou od 2 000 korun a ty nejhledanější přesahují i 5 000 korun.
Přečtěte si také: Běžný český zvyk ničí myčku rychleji než tvrdá voda. Přitom stačí 1 drobnost před spuštěním
Než popelník vystavíte, nesahejte na jeho povrch
Pokud tušíte, že máte doma něco cenného, projděte kus krok za krokem:
- Otočte popelník dnem vzhůru a pátrejte po zbytcích papírového štítku, po stopách zaschlého lepidla, po značce výrobce a čísle vzoru.
- Pak si ho přeměřte a zvedněte do ruky. Foukané sklo z huti bývá nečekaně těžké a na potěžkání ho snadno odlišíte od tenkého strojového kusu.
- Tvar a barvu nakonec srovnejte s dobovým katalogem, ve kterém se konkrétní model dá dohledat.
Jedno pravidlo je přitom zásadní. Povrch nechte přesně tak, jak je, a nic nepřelešťujte ani nepřebrušujte. Leštěním se nenávratně zničí původní patina a s ní jde dolů i cena, protože znalec dá radši víc za omšelý originál než za uměle vyhlazený kus. Pro sběratele má cenu jedině kus bez úštěpů a prasklin.
Přečtěte si také: Ani máslo, ani sádlo. Do Česka dorazil trik na bramborák z Polska. Je díky němu křupavý a nikdy se nerozpadne
Než tedy popelník po dědovi hodíte do koše, vyfoťte ho ze všech stran včetně dna a zkuste najít jméno návrháře. Na aukčních portálech nebo ve starožitnictví se pak ukáže, jestli šlo o obyčejnou veteš, nebo o kus, který někdo dlouho hledá. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Stál v každém obýváku za minulého režimu, v devadesátkách putoval na skládku. Dnes ho sběratelé vykupují i za 60 000 Kč.
Zdroje: https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/popelnik-sklo-sberatelstvi/, https://www.nespechej.cz/clanky/kdo-vystoura-doma-tento-stary-socialisticky-popelnik-dostane-od-sberatelu-2-000-kc-minimalne-20260702-9110.html, https://www.20thcenturyglass.com/glass_encyclopedia/bohemian_glass/zeleznybrod_glass/, https://www.antikpraha.cz/ditmar-urbach, https://cs.wikipedia.org/wiki/Miloslav_Klinger, https://www.tiscali.cz/klingerovy-popelniky-z-cssr-se-prodavaji-za-tisice-za-jejich-cenou-stoji-sklovina-kterou-uz-zadna-fabrika-nevyrobi-693901
