Někde v koutě kredence nebo ve sklepě to přečkalo celé desítky let. Barevná lisovaná mísa, popelník nebo těžká váza s hranatým vzorem. Takovým věcem jsme doma dávno přestali věnovat pozornost a spousta rodin je při vyklízení bytu po prarodičích odvezla rovnou do sběrného dvora. Za hranicemi ovšem tyhle kousky získaly docela jiný status a nejhladověji je shánějí sběratelé v Německu.
Němci milují české sklo už dvě stě let
Obliba českého skla za západní hranicí není výstřelek posledních let. Už v 19. století se v německy mluvících zemích prodávalo pod značkou böhmisches Glas, tedy sklo z Čech, a ta pověst kvality nikdy nevymizela. Lidé, kteří dnes mají odrostlé děti a naspořené peníze, si za ně rádi koupí kousek vlastního mládí.
Že za tím stojí seriózní komunita, dokazuje projekt Pressglas-Korrespondenz. Sběratel Siegmar Geiselberger v něm od roku 1998 nashromáždil tisíce dokumentů o lisovaném skle a propojil zájemce v Německu, Rakousku i Česku. Německý stát mu za tuhle práci v roce 2023 udělil záslužnou medaili. Silná základna funguje i na Britských ostrovech, kde autorství jednotlivých kusů zmapoval znalec starožitností Mark Hill se sběratelem Grahamem Cooleym.
Přečtěte si také: Největší omyl při praní? Lidé pořád dělají to, co výrobci nedoporučují. Stojí je to i 1 500 Kč
Lisovalo se po statisících a stálo pár korun
Pod tím vším se skrývá obyčejné lisované sklo. Vzniká vmáčknutím rozžhavené skloviny do kovové formy, takže ho šlo vyrábět rychle a lacino, a skončilo proto skoro v každé domácnosti. V roce 1965 se domácí sklárny zaměřené na tuhle výrobu sloučily do jednoho koncernu s názvem Sklo Union. Spadaly pod něj mimo jiné závody v Rosicích a Libochovicích a také Rudolfova huť poblíž Teplic.
Barevné kousky s měkce zaoblenými, geometrickými tvary se prosadily i v cizině a vžilo se pro ně označení bruselský styl. Odkazuje na světovou výstavu EXPO 58, kde Československo se svým sklem zabodovalo a odkud se tahle estetika šířila dál.
Stejná váza, propastný rozdíl v ceně
Tady je zakopaný pes, kvůli kterému se dvě skoro totožné vázy prodají za dramaticky odlišné částky. Samotné stáří ani nálepka retro nehrají skoro žádnou roli. Podstatné je, čí ruka daný tvar navrhla.
Přečtěte si také: Nádobí, které stálo v každé kuchyni za socialismu. Dnes za sadu dávají sběratelé až 50 000 Kč
Sběratelsky nejvýš stojí návrhy tří jmen spojených s teplickým Výtvarně technickým střediskem pro lisované sklo, které vzniklo v roce 1960: Františka Víznera, Vladislava Urbana a Rudolfa Jurnikla. Právě Jurnikl získal za svoje sklo sedm zlatých medailí na československých veletrzích. Určit autora ovšem bývá detektivní práce, protože se výlisky zpravidla neznačily. Poznají se až podle modelového čísla, sklárny a výšky, kterou stačí srovnat s dobovým katalogem.
Malá odřenina spolkne i desítky tisíc
Vedle autora rozhoduje o výsledné částce stav. Znalci sledují takzvaný oťuk, tedy drobné odřené nebo naťuknuté místo na hraně, které měří klidně jen dva milimetry. Na fotce většinou vůbec nejde poznat, a přesto kvůli němu může hodnota spadnout o desítky tisíc. Proto se jedna váza prodá za pár set korun a druhá, na pohled stejná, za mnohonásobek.
Než tedy něco takového vyhodíte, otočte kus dnem vzhůru a prohlédněte si tvar i barvu. Dobrým znamením bývá sytá jantarová, zelená nebo modrá spolu s výrazným plastickým reliéfem. Pokud si nejste jistí, nechte sklo radši posoudit někoho zkušeného. Vyhodit se dá kdykoli, jenže zpátky už ho nekoupíte.
Přečtěte si také: Tenhle fotoaparát z ČSSR shánějí sběratelé po celém světě. Dochovalo se jich pár desítek
Kolik peněz se v tom nakonec skrývá
Pojďme ke konkrétním částkám, ale bez přehnaných očekávání. Běžný kousek z domácí vitríny má cenu ve stovkách korun, u povedenějších výjimečně v jednotkách tisíc. Bohatství z obyčejné vázy tedy nevytřískáte.
Jinak je to u vzácností od uznávaných autorů, které v aukcích atakují desítky tisíc. Dvě Víznerovy lisované vázy se na pražské aukci Glass & Ceramics v říjnu 2024 vydražily; jedna za 35 000, druhá za 78 000 korun. Vzácnější sklo a kompletní sady se pohybují od několika tisíc až po zhruba 50 000 korun. Pokud vás tento obsah zaujal, přečtěte si také Největší omyl při praní? Lidé pořád dělají to, co výrobci nedoporučují. Stojí je to i 1 500 Kč.
Orientační přehled podle typu kusu:
| Typ kusu | Kolik za něj obvykle dostanete |
|---|---|
| Běžný kousek z domácí vitríny | stovky korun, výjimečně jednotky tisíc |
| Vzácnost od uznávaného autora | v aukcích desítky tisíc |
| Vzácnější sklo a kompletní sady | několik tisíc až zhruba 50 000 korun |
Přečtěte si také: Prohrabejte šuplíky po prarodičích. Jestli se tam válí tahle maličkost z ČSSR, sběratelé vám zaplatí i 650 000 Kč
Zdroje: https://www.pressglas-korrespondenz.de/, https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_Jurnikl, https://www.20thcenturyglass.com/glass_encyclopedia/bohemian_glass/rosice_glass/, https://www.tiscali.cz/kdo-ma-doma-starou-sklenenou-vazu-s-timhle-nenapadnym-lomenym-vzorem-sedi-na-malem-jmeni-sberatele-za-ni-davaji-i-78-000-kc-723304, https://www.tiscali.cz/stalo-v-kazde-kredenci-a-nikdo-si-ho-nevsimal-dnes-po-tomhle-ceskem-skle-sili-sberatele-z-anglie-a-davaji-az-25-000-kc-719428
